Vědci v Británii testují systém, se kterým by pomohli čistit vesmír od odpadu, který ohrožuje objekty na oběžné dráze. Stopy v takzvaném vesmírném smetí po sobě lidstvo zanechává od doby, kdy do kosmu v 50. letech začalo létat. Projekt britské univerzity financuje z velké části Evropská unie.
Britští vědci testují síť, která by odnesla odpadky z vesmíru zpět na Zemi
Britové testují systém, kterým by vyčistili vesmír od odpadu (zdroj: ČT24)
Kolem Země rotuje více než sedm tisíc tun odpadu. Většinou jde o nefunkční satelity a přístroje. Ten nejstarší je Vanguard 1. Svou činnost ukončil v roce 1964.
Britští vědci teď zkoumají různé postupy, jak nebezpečné úlomky z oběžné dráhy odstranit. „Technologie, které testujeme, jsou vlastně harpuna nebo síť, která by odpad zachytila a přitáhla k Zemi,“ říká Jason Forshaw z Vesmírného centra Surrey. V atmosféře by pak objekty shořely. Stokilové testovací zařízení na úklid vesmíru přijde asi na 340 milionů korun. Na orbitu by se mělo podívat ještě letos.
Vesmírný odpad se vesmírem řítí první kosmickou rychlostí, tedy necelých 8 km/s, co je téměř 30 tisíc km/h. Srážka s jedním ze čtyř tisíc satelitů nebo třeba s Hubbleovým teleskopem může mít fatální následky. V roce 2009 takhle ruský vysloužilý Kosmos 255 zničil americký satelit Iridium, říká redaktor ČT Jan Pirkl.
Satelity jsou v ohrožení
„Jeden centimetr letícího odpadu, který zasáhne satelit, má energii výbuchu granátu. Takže každý takový zásah satelit přinejmenším poškodí, v případě většího objektu satelit zničí,“ vysvětluje šéf úřadu Vesmírných úlomků ESA Holger Krag.
Oprava nebo nahrazení družic je nesmírně nákladné a dlouhé. Satelity dnes přitom ovlivňují náš každodenní život. Od telefonů přes internet, navigace až po předpověď počasí. „V podstatě všechno, na co pomyslíte, využívá satelity a všechny tyto služby jsou velmi ohroženy srážkou, jestli nebudeme brát údržbu vesmíru vážně,“ říká Jason Forshaw z Vesmírného centra Surrey.