Velká čínská zeď, římské Koloseum, skalní město Petra v Jordánsku nebo třeba indický pomník Tádž Mahal patří mezi nových sedm divů světa. Na americkém kontinentu je doplňují Chichén Itzá, zřícenina mayského města v Mexiku, legendární sídlo Inků Machu Picchu a brazilská socha Krista Spasitele. Nové divy světa byly vyhlášeny přesně před 10 lety, měly navázat na seznam původních sedmi divů světa, který sestavili staří Řekové. Podle kritiků šlo ale v první řadě o komerční akci.
Před deseti lety byly vyhlášeny nové divy světa. Vzbudily zájem turistů i kritiku od UNESCO
Od vyhlášení nových sedmi divů světa uplynulo deset let (zdroj: ČT24)
Anketu iniciovala nadace švýcarsko-kanadského filmaře Bernarda Webera a o nových divech světa hlasovali sami lidé přes internet nebo SMS zprávy. Některé státy tak byly zvýhodněné. Třeba Tádž Mahal se dostal do závěrečné sedmičky i díky masivní podpoře Indů.
Podobně si vedla Brazílie, kde prezident své obyvatele oficiálně vyzval, aby v anketě podpořili sochu Ježíše Krista, a telekomunikační společnosti snížily cenu textových zpráv.
Sedm nových divů světa
Reakce na seznam nových divů světa se lišily. Zatímco lidé ho vzali jako tipy na zajímavé cesty, oficiální organizace se postavily spíš proti němu a třeba UNESCO se od něj přímo distancovalo. Kritici upozorňovali třeba na to, že za neziskovou nadací stojí soukromá firma nebo že taková anketa nestačí k lepší ochraně kulturního dědictví.
Podle architekta Zdeňka Fránka je možné, že za vyhlášením novodobých sedmi divů světa stojí komerční tlak, ale i tak zmiňované stavby mezi divy světa skutečně patří. „Ale dá se říci, že jich může být daleko více,“ dodal. Jako příklad uvedl Angkor Vat v Kambodži. Volba nových sedmi divů světa navíc podle Fránka nepřinesla stavbám jen zájem turistů, ale i odborníků.
Seznam novodobých divů světa nezahrnuje žádné moderní stavby. „Myslím, že moderní budovy, které za to stojí, mají propagaci dostatečnou,“ komentoval tento fakt Fránek. Kdyby měl ale některou ze staveb vybrat, na seznam by přidal Eiffelovu věž nebo soubor mrakodrapů z meziválečného období.
Sedm antických divů světa
„Určitě třeba i stavby Santiaga Calatravy nebo podobně unikátní stavby Antoniho Gaudího, sto let staré, by si zasloužily toto označení,“ doplnil.
S ohledem na možnosti, které moderní doba přináší, se Fránek domnívá, že v budoucnu budou oceňované zejména stavby unikátní svým technologickým řešením. „Může třeba i, dle mého názoru, jít o nějakou vyšší kvalitu. Třeba duchovní kvalitu té stavby, hodnotu, která je mimo tyhle kategorie,“ uvedl.