Ministři vnitra zemí Evropské unie dali v estonském Tallinnu najevo, že Itálie není v nynější migrační krizi osamocená. Novinářům to řekl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos poté, co první neformální ministerská schůzka zorganizovaná novým estonským předsednictvím podpořila plán rychlé pomoci Itálii, se kterým komise přišla v úterý.
Ministři vnitra zemí EU vzkázali Itálii: Nejste v tom sami, přístavy ale neotevřeme
Některé konkrétní italské požadavky, například otevření přístavů dalších evropských zemí pro migranty zachráněné na moři, ale zůstaly v Tallinnu nevyslyšeny. Takovou možnost už při příchodu jednoznačně odmítl například německý ministr Thomas de Maziere, ale i jeho kolegové z Francie či Španělska.
Podle Avramopulose je v tomto ohledu ještě potřeba další práce jak uvnitř EU, tak také s africkými sousedy a partnery Unie, aby bylo možné skutečně „sdílet zátěž“, kterou příchody migrantů pro Itálii představují.
Podle Estonska v poslední době přicházejí ekonomičtí migranti
Estonský ministr vnitra Andres Anvelt před novináři upozornil, že desetitisíce lidí, kteří se v posledních měsících dostávají do Itálie, jsou ekonomičtí migranti a musí být vráceni.
„Samozřejmě se k nim musíme chovat lidsky, dodržovat jejich lidská práva, ale musí být vráceni tam, odkud přišli. To je jediná možnost,“ prohlásil zástupce nového maltského předsednictví EU. Řeč v tomto ohledu podle něj není o lidech s nárokem na azyl, ale o těch, kdo zneužívají slabých míst v ochraně vnější hranice Unie.
Právě zrychlení a zefektivnění návratové politiky za intenzivnějšího zapojení evropských agentur, jako je Frontex, je také podle Avramopulose jedním z cílů opatření navrhovaných nyní komisí. Součástí má být také intenzivnější snaha dohodnout se se zeměmi původu migrantů tak, aby tyto převážně africké státy – ale třeba také Bangladéš – své občany skutečně začaly přebírat. EU k tomu chce využít všech možných pák a pobídek, které má k dispozici.
Jedním z bodů, které jsou součástí unijní odpovědi na trvající italskou migrační krizi, je také snaha dostat pod kontrolu nevládní organizace, které migranty zachraňují na moři a přivážejí do Itálie. Dobrovolný kodex jejich chování by měl umožnit lepší koordinaci jejich práce s italskými úřady, ale třeba také zajistit, že bude možné účinněji vyšetřovat sítě převaděčských gangů.
Mezi návrhy, které Evropská komise představila v úterý, nechybí další podpora libyjských úřadů prostřednictvím projektů za 46 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun), vytvoření plně funkčního centra pro koordinaci záchranných akcí na moři v Libyi a vyšší financování kroků zaměřených na řízení migrace na italské straně za 35 milionů eur (asi 945 milionů korun).
Spolu s Libyí se chce komise soustředit na lepší ochranu jižní hranice této severoafrické země, odkud migranti většinou k italským břehům vyrážejí.
O plánu budou po ministerské schůzce jednat experti, kteří mají konkrétní návrhy dál rozpracovat. Už příští týden například mají zástupci nové Pobřežní a pohraniční stráže EU jednat s italskými úřady a zástupci dalších států.