V Hongkongu roste napětí před zítřejším 20. výročím návratu pod čínskou správu. První návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga přitahuje emoce ‒ policie už v týdnu zatýkala několik protičínských aktivistů. V předvečer hlavních oslav ale část z nich propustila. V den výročí odvysílá ČT24 reportážní dokument Hongkong: 20 let poté. Dívejte se v sobotu od 18:25.
Hongkong v předvečer oslav: Prezident na inspekci, aktivisté na svobodě
Dvě dekády pod čínskou rukou. Příběh dvojího města (zdroj: ČT24)
Čínský prezident přicestoval do Hogkongu už ve čtvrtek, během pátku se zúčastnil slavnostního galavečera a provedl inspekci na základně čínské armády.
Během soboty se hlavní program oslav odehraje ve veletržním centru, na jiných místech jsou však hlášeny demonstrace odpůrců Pekingu. Aktivisté Číně vyčítají dlouhodobý odklon od slibů, které Peking právě před dvaceti lety Hongkongu dal.
Prezident Si Ťin-pching při návštěvě Hongkongu navštívil i divadelní představení
Zatímco úřady připravují pompézní oslavy za skoro dvě miliardy korun, demokratická opozice a odpůrci Pekingu chystají další protesty – svým rozsahem minimálně jako ozvěnu tzv. Deštníkového hnutí z roku 2014.
Peking postupně posiluje kontrolu nad hongkongským územím, ačkoli slíbil zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie. Omezení volebního práva schválené v roce 2014 vyhnalo studenty a mladé lidi do ulic.
Protesty za vyšší autonomii Hongkongu v předvečer hlavních oslav
Stoupenci Pekingu v ulicích města
Ti žádali, aby si v roce 2017 mohli svého správce vybrat svobodně, což Čína i k ní loajální hongkongský správce Leung Čchun-jing odmítli. Novou tváří v čele Hongkongu se tak stala stoupenkyně Pekingu Carrie Lamová.
Volby byly považovány za test jednoty prodemokratického tábora poté, co se do nich zapojila nová generace radikálních aktivistů vzešlých z protestů v roce 2014. Aktivisté během takzvané deštníkové revoluce požadovali konec principu „jedna země, dva systémy“.
Převážně mladí demonstranti po dobu 11 týdnů okupovali klíčové ulice Hongkongu, aby prosadili svůj požadavek na plně svobodné volby nejvyššího představitele města v roce 2017, což odmítla centrální čínská vláda.
Demonstranti okupují sochu upomínající na znovupřevzetí Hongkongu Čínou
Barbora Šámalová, zpravodajka ČT:
Chybí právo na svobodné volby. Statisíce lidí kvůli němu vyšly v roce 2014 do ulic, týdny blokovaly město. Zrodily se nové idoly mezi studentskými vůdci. Nathana Lawa vynesly sympatie až do parlamentu.
Jeho kamarád Joshua Wong na to zatím neměl věk, ale odhodlání z něj udělalo zřejmě nejslavnějšího Hongkongčana současnosti a zarputilost jednoho z hlavních vyzyvatelů Pekingu. Dnes jsou v ulicích znovu.
Policie v týdnu zatkla 25 aktivistů včetně studentských lídrů Joshua Wonga a Nathana Lawa. Ti spolu s dalšími vyšplhali na zlatou sochu znázorňující květ bauhínie. Výrazný symbol byl darem Pekingu jako připomínka přesunu pod čínskou správu.
Politická strana Demosisto, kterou Wong s Lawem zakládali, v pátek zveřejnila na Twitteru zprávu o propuštění všech zadržených. Policie je pustila na svobodu díky kauci. Podle Wonga byli prý zadržení za veřejné pohoršování – nikoho z nich ale vyšetřovatelé neobvinili.
Přesto čeká Hongkong mimořádně rušný víkend. Ve městě se sejdou příznivci i odpůrci Pekingu. První červencový den je ostatně už 20 let tradičním dnem demonstrací – pro jedny oslava dávného spojenectví, pro druhé varovný hlas před stále užší smyčkou pekingské nadvlády. Letos se mají obě strany každopádně ozývat více než kdy jindy.
Panorama Hongkongu mluví samo za sebe
Hongkong, v překladu z kantonštiny Vonný přístav, se dostal pod britskou nadvládu již v roce 1842 po prohrané první opiové válce. Po druhé opiové válce připadl Británii i poloostrov Kowloon, který je zároveň městskou částí Hongkongu.
Podle dohod měla Británie tyto oblasti spravovat 99 let. Po uplynutí této doby v roce 1997 předala Velká Británie Hongkong Číně, a město se tak stalo zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky se značnou autonomií.
Čína se zároveň zavázala, že současný kapitalistický systém zůstane ve městě v nezměněné podobě padesát let, tedy do roku 2047.
- Zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky Hongkong, jak zní současný oficiální název území, leží na rozloze 1106 km2.
- Žije zde přes sedm milionů obyvatel, jde o jednu z nejhustěji obydlených částí světa, s hustotou 6295 lidí na km2.
- Hongkong si i pod čínskou správou uchoval jednu z nejliberálnějších ekonomik světa a stále patří mezi hlavní světová centra obchodu a financí. Jeho přístav je jedním z nejvytíženějších na světě.