Slovenská vláda navrhla ústavní novelu, která podle premiéra Roberta Fica otevře cestu ke zrušení kontroverzních amnestií z 90. let. Ty brání vyšetřit únos syna bývalého prezidenta Michala Kováče do Rakouska v roce 1995, z něhož byla v době vlády premiéra Vladimíra Mečiara podezřelá slovenská tajná služba SIS. Samotné zrušení amnestií by podle předlohy musel prozkoumat ústavní soud.
Další krok k rozkrytí únosu Kováče ml. Slovenská vláda navrhla novelu ústavy
Slovensko udělalo další krok k rozkrytí Kováčova únosu (zdroj: ČT24)
Kontroverzní amnestie vydal v roce 1998 Mečiar v době, kdy vykonával některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.
„V tomto návrhu dáváme kompetenci Národní radě zrušit amnestie, a to třípětinovou většinou. Pokud se poslanci rozhodnou zrušit rozhodnutí o amnestii, automaticky musí toto rozhodnutí přezkoumat ústavní soud,“ řekl premiér Fico. V minulosti přitom označil zmiňované amnestie sice za nemorální, ale zároveň za právně nezrušitelné.
Sněmovna by nejprve měla schválit novelu ústavy, která parlamentu umožní jednat o zrušení amnestií a která také rozšíří kompetence ústavního soudu. Následně by zákonodárci na návrh alespoň pětiny z celkového počtu 150 poslanců hlasovali o anulování amnestií ohledně únosu exprezidentova syna.
Slovenská vláda nemá ve sněmovně třípětinovou většinu potřebnou ke schválení změn ústavy a zrušení Mečiarových amnestií. Zatím není známo, zda se k návrhu kabinetu připojí opoziční zákonodárci. Opozice naposledy předložila návrh ústavního zákona, kterým by došlo ke zrušení amnestií bez posouzení tohoto kroku ústavním soudem. Slovenská sněmovna několik podobných návrhů v minulosti neschválila.
Zástupci dvou nejsilnějších opozičních stran SaS a OLaNO kritizovali vládní návrh z toho důvodu, že rozhodnutí parlamentu o zrušení amnestií by měl prozkoumat ústavní soud. Předlohu ale jednoznačně neodmítli.
Poslanec Ján Budaj řekl, že ústavními soudci jsou i politici z doby Mečiarovy vlády. „Nelze ani v nejmenším pochybovat, že jsou to političtí nominanti, dostali se tam za stranickou poslušnost,“ řekl Budaj, který je jedním z navrhovatelů ústavního zákona o zrušení Mečiarových amnestií
Z vládního návrhu vyplývá, že když ústavní soudci během 60 dnů rozhodnutí parlamentu o zrušení amnestií neposoudí nebo nepřijmou verdikt potřebnou většinou, bude platit rozhodnutí poslanců.
Posledního srpna 1995 zablokovala skupina mužů automobil Michala Kováče mladšího. Vytáhli jej z auta, spoutali, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali v zaparkovaném autě.
Stopy vedly ke Slovenské informační službě (SIS), jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat, zároveň ale utekli do zahraničí (Oskar Fegyveres a Luboš Kosík). Fegyveresovu spojku – bývalého policistu Roberta Remiáše – zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimír Mečiar, který měl s hlavou státu spory.
Poté, co Mečiar převzal v roce 1998 krátce prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Kováče mladšího do ciziny a vraždou Roberta Remiáše – a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997. Amnestie Slovensko v roce 2017 zrušilo.
Michal Kováč ml. na archivním snímku
Podle Fica bude po zrušení Mečiarových amnestií možné pokračovat ve vyšetřování zavlečení exprezidentova syna do ciziny. Slovenská prokuratura již v roce 2000 podala v souvislosti s únosem obžalobu na 13 osob včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexy. Soud trestní stíhání ale zastavil právě kvůli uvedeným amnestiím. Z Lexova vyjádření pro televizi Markíza dříve v tomto týdnu vyplynulo, že se případného zrušení Mečiarových amnestií neobává.
Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko.
Německý soud stíhání Kováče mladšího v roce 2000 zastavil. Již v roce 1997 tehdejší slovenský prezident Kováč udělil aktérům aféry Technopol, a tím i svému synovi, milost. Spolu se zrušením Mečiarových amnestií by měl parlament anulovat také tuto milost.