Zvýšení výdajů na obranu o dvě procenta HDP do roku 2024 není striktní úkol, který se musí splnit. Ohledně dohody členských států NATO to při návštěvě Tallinnu prohlásil německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.
Dvě procenta HDP na obranu? Ne nutně, řekl Gabriel v Estonsku
„Obávám se, že politici dávají sliby, které později nebudou moci splnit,“ uvedl šéf německé diplomacie. Severoatlantická aliance se podle jeho názoru pouze shodla na tom, že členské země se budou snažit dvouprocentního cíle dosáhnout.
„Není žádný nezvratitelný cíl dosažení dvou procent, ale spíš… bychom měli jít tímto směrem,“ prohlásil Gabriel při své návštěvě v Estonsku.
Americká administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby své závazky naplnili a pro společnou obranu dělali více – zejména co do rozpočtových výdajů.
Ostatně právě Trump před několika dny oznámil plán zvýšit rozpočet na obranu o 54 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). Víc peněz podle Bílého domu poputuje policejním složkám a na opatření, která mají pomáhat v boji proti zločinu.
Německo v současné době vydává na obranu 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Otázka zvyšování těchto výdajů je zdrojem napětí mezi členy německé vládní koalice – křesťanskými demokraty kancléřky Angely Merkelové a Gabrielovými sociálními demokraty. Podle Merkelové Německo musí slib dosažení dvou procent splnit.
Ústředí NATO v Bruselu
Za uvedeným cílem vytyčeným NATO zaostává i Česko. Nicméně ministr obrany Martin Stropnický v polovině února na mnichovské bezpečnostní konferenci vyjádřil přesvědčení, že Česká republika může výdaje na obranu postupně zvýšit na dvě procenta HDP do roku 2025.
Gabriel na této konferenci varoval před soustředěním se pouze na zvýšení výdajů na obranu a před rozpoutáním nových závodů ve zbrojení. Jeho kolegyně ve vládě ministryně obrany Ursula von der Leyenová z CDU ho za tyto výroky kritizovala.
Dohodu, že všechny členské země vyčlení na armádní výdaje minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu, dodržuje pouze pět zemí. Nejvíce přispívají Spojené státy, poté následuje Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.
Na opačném konci stojí Lucembursko s necelým půl procentem, Belgie, Španělsko, Slovinsko a Kanada. Všechny tyto státy přispívají méně než jedno procento HDP.