Volby v pořadí 45. amerického prezidenta jsou soubojem dvou nejméně populárních kandidátů v historii, uvedl na adresu Hillary Clintonové a Donalda Trumpa Michael Žantovský, někdejší český velvyslanec v USA v letech 1992–1997. „Společným jmenovatelem obou kandidátů je to, že je nenávidí 60–65 procent Američanů. To je strašná výchozí pozice pro to, předvést nějak vedení ve světové politice,“ dodal Alexandr Vondra, jenž působil v roli českého velvyslance po Žantovském, v období 1997–2001.
Střetávají se dva velmi nepopulární kandidáti, míní bývalí čeští velvyslanci v USA
Vyhraje-li Clintonová, bude v defenzivě, protože nebude mít podporu v Kongresu. A bude dělat chyby, koneckonců na některých velkých Obamových chybách má svůj osobní podpis.
„Mluvit u obou kandidátů o morálním kreditu lze jen s drobnými potížemi. Pokud se ale jedná o zkušenost a politickou kompetenci, tak tam by měla mít přednost Hillary Clintonová,“ doplnil Michael Žantovský, podle jehož názoru nebude mít na výsledek voleb významný vliv skutečnost, že by vůbec poprvé v dějinách USA mohla v Oválné pracovně Bílého domu usednout žena. „Nebylo by to revoluční novum,“ řekl ředitel Knihovny Václava Havla.
Očekává každopádně těsný souboj. „Rozhodně se ale nedá výsledek voleb usuzovat z průzkumů veřejného mínění, které postihují rozložení nálad po celých Spojených státech,“ zdůraznil Žantovský a připomněl, že klíčovou roli sehraje čtveřice či pětice tzv. „swing states“.
Sledujte speciální vysílání na ČT24
„Nakonec může rozhodnout jediný stát, kde může rozdíl činit i jen několik set hlasů. Tak jako tomu bylo v roce 2000,“ dodal Žantovský s odkazem na tehdejší nesmírně vyrovnané klání mezi Georgem W. Bushem a Al Gorem.
Americké prezidentské volby pohledem bývalých českých velvyslanců ve Spojených státech (zdroj: ČT24)
Rozdělená společnost
Martin Palouš, který diplomaticky zastupoval Česko u světové supervelmoci v letech 2001–2005, upozornil na bezprecedentní způsob komunikace, jenž vnesl Trump do předvolební kampaně. „Byl hodně za hranou a v Americe to způsobilo šok. Veškeré standardy anglosaské zdvořilosti a slušnosti byly při této kampani překonány,“ řekl Palouš.
Podle jeho mínění se americká společnost rozdělila na dva natolik antagonistické tábory, že jejich usmíření po volbách se nebude rodit lehce. „Ty příkopy jsou tak vyhloubené, že se zdá, že souboj bude pokračovat i po volbách. Místo toho, aby se otevřela cesta ke sjednocení a nějakému společnému postupu kupředu,“ konstatoval Palouš.
Trump nereprezentuje program Republikánské strany.
Co se týče vlivu příštího amerického prezidenta na globální dění včetně situace ve střední Evropě, je Petr Kolář pro střízlivý pohled na věc. „Bát se (Trumpa) je silné slovo. Je na místě být ostražití. Nelze úplně předvídat, jak se tento egocentrický narcis bude chovat, bude-li zvolen prezidentem. Spojené státy jsou ale naštěstí ústavně postaveny tak, že je zde ještě Kongres a Nejvyšší soud. A ty mohou prezidentovy skutky modifikovat,“ podotknul Petr Kolář, velvyslanec ČR v USA v letech 2005–2010.
Oslabení vztahů USA a Evropy
„Nemám žádná velká očekávání. Musíme být realisté a spoléhat ty další čtyři roky především sami na sebe, a to bez ohledu na to, zda vyhraje ten či onen,“ uvedl Alexandr Vondra ve smyslu toho, že oba kandidáti nejsou zárukou posilování transatlantických vazeb.
Podobně se vyjádřil Žantovský, jenž se obává – i v případě, že do Bílého domu zamíří Clintonová – dalšího rozpojování americko-evropského svazku. „To už začalo za prezidenta Obamy,“ uzavřel Žantovský.