
Britské zemědělství řeší možný odliv pracovních sil
Špatně placená dřina Britům tradičně moc nevoní. Sběr ovoce běžně zajišťují dělníci z chudších zemí Evropské unie. Přicházejí jen na sezonu, v zemi trvale nežijí, a právě jim tak může brexit přístup do Británie ztížit, ne-li úplně znemožnit. „Přišel čas, kdy se to pro mě a mé kolegy asi změní, kdy toho budu muset nechat a jít pracovat pro někoho jiného,“ zmiňuje Polák Jerzy Kwapniewski.
Premiérka Theresa Mayová s oznámením brexitu dlouho otálela – až koncem září ohlásila, že začne v březnu. Britští zemědělci by ale rádi mnohem bližší termín, nejlépe ještě do konce letošního roku. „Musíme znát odpověď do Vánoc. Jinak budou velké obavy, jestli vůbec seženeme někoho, kdo napřesrok přijede a očeše nám jablka,“ uvedla farmářka Ali Capperová.
Třeba ministr zahraničí Boris Johnson ale stále tvrdí, že Británie se zbytku Evropy nijak nevzdaluje. „Sice odcházíme z Evropské unie, ale budeme mít dál přístup k obchodu se zbožím a službami v EU,“ prohlásil.
Donaldu Tuskovi, který vyjednávání za EU povede, se jako alternativa jeví od brexitu úplně upustit. To je ale pro Londýn zatím nepřijatelné. Na doladění vyjednávacího menu oběma stranám zbývá pět měsíců.
Britský finanční průmysl by přitom v důsledku takzvaného tvrdého brexitu - odchodu Británie z jednotného evropského trhu - mohl přijít na tržbách až o 38 miliard liber (téměř 1,2 bilionu Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie poradenské společnosti Oliver Wyman.