Británie letos nespustí formální vyjednávání o svém odchodu z Evropské unie, příslušný článek 50 Lisabonské smlouvy o fungování společenství by ale mohla aktivovat v lednu či únoru příštího roku. S odvoláním na své nedávné jednání s britskou premiérkou Theresou Mayovou to v Bratislavě při summitu EU řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Stejně jako další unijní představitelé zdůraznil, že Brusel bude při budoucích jednáních s britskou stranou chránit zájmy zbylých 27 členů bloku.
Tusk: Jednání o odchodu Británie by mohla začít v lednu či únoru
„To není proti Spojenému království, ale pro mě to je zásadní vodítko. Musíme respektovat procedury a pravidla a chránit naše zájmy jako evropského společenství,“ poznamenal šéf unijních summitů, který se s Mayovou v Londýně sešel 8. září. Tusk si je ale zároveň jist, že se v budoucích rozhovorech podaří zajistit co nejtěsnější vzájemný vztah.
Téma Británie ale rozhovorům v Bratislavě nedominovalo, ačkoliv právě červnové referendum o vystoupení Británie z EU nynější sebereflexi evropských politiků spustilo.
Britská premiérka byla prý při rozhovoru s Tuskem velmi otevřená, upřímná a deklarovala, že pro britskou stranu je „skoro nemožné“ spustit dvouletá vyjednávání podle článku 50 už letos. „Ale je pravděpodobné, že budou připraveni v lednu či únoru příštího roku. Pro mě je to informace, kterou musíme respektovat,“ dodal Tusk. Britové podle něj objektivně potřebují na přípravu jednání ještě čas. Naopak EU - členské země i unijní instituce - je prý už nyní velmi dobře připravena. „Mohli bychom začít už zítra,“ poznamenal Tusk.
Theresa Mayová
Slovenský premiér Robert Fico zdůraznil, že 27 zemí EU na rozdíl od Britů jasně ví, co chce: „Chceme velmi dobré a blízké vztahy s Velkou Británií. Na druhé straně není možné, aby jednání poškodila naše vlastní zájmy“.
Jednání také podle něj musí vést k situaci, z níž bude jasné, že se vyplatí být členem Evropské unie. „Že být v EU má podstatně víc výhod než nevýhod,“ řekl Fico. Upozornil také, že není možné vybírat si z nabídky vztahů jen něco. Zopakoval tak unijní postoj, že pokud Britové chtějí přístup na unijní trh, musejí respektovat s tím spojené svobody, včetně volného pohybu osob a zboží.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že toto téma se týká konkrétních lidí a pracovníků v Evropě. „Nevidím v této věci možnost kompromisu,“ prohlásil. Za evropskou exekutivu povede vyjednávání s britskou stranou někdejší evropský komisař Michel Barnier, který měl v minulosti v komisi na starosti vnitřní trh.
Fico upozornil, že v Británii je oficiálně 70 000 pracujících Slováků a pro jiné středoevropské a východoevropské země jsou počty ještě vyšší. Varoval proto před tím, aby jednání s Brity v budoucnosti v Evropě vedla k vytvoření „zaměstnanců druhé kategorie“. Pro země visegrádské skupiny bude podle něj tato otázka jedním z klíčových budoucích rozhovorů s Londýnem.
Summit nepodpořil zastavení rozhovorů s Tureckem o vstupu
Rakouský návrh na ukončení rozhovorů s Tureckem o jeho vstupu do Unie neprošel. Agentuře APA to po skončení summitu řekl rakouský kancléř Christian Kern. Vídeň navrhla ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou kvůli rozsáhlým čistkám, které v Turecku vypukly po červencovém neúspěšném pokusu o vojenský převrat.
Kern řekl, že v Bratislavě předložil lídrům unijních zemí návrh na zastavení vyjednávání s Tureckem. „Ten podle očekávání nezískal velkou podporu. O ukončení (rozhovorů) se nyní žádná diskuse nevede,“ uvedl kancléř.
Vztahy mezi Vídní a Ankarou jsou od červencového pokusu o puč v Turecku napjaté. Rakousko kritizovalo tvrdý postup Ankary vůči lidem podezřelým ze spojitosti s pokusem o převrat a obvinilo tureckou vládu, že oslabuje demokratické principy. A následně se vyslovilo proto, aby se neotvíraly nové kapitoly přístupových rozhovorů, zaznívaly hlasy i po jejich okamžitém zastavení a dokonce o odebrání statusu kandidátské země, který Turecko má. Turečtí představitelé zato obvinili Rakousko z rasismu.