NASA zaznamenala rekordně teplý červenec na Zemi. Ledu v Arktidě rapidně ubývá

Arktida čelí bezprecedentnímu tempu tání ledovců (zdroj: ČT24)

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem v zaznamenané historii. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Podle něj už deset měsíců v řadě padají rekordy pro nejvyšší zaznamenanou globální teplotu v dané roční době. V červenci byla podle NASA globální teplota o 0,84 stupně Celsia vyšší, než byl průměr za roky 1950 až 1980. To je o 0,1 stupně víc, než o kolik přesáhla teplota dlouhodobý průměr v dosud rekordních měsících, tedy v červenci 2015 a v červenci 2011.

Vědci studující klimatickou změnu znovu varují před tím, jak rychle se Země zahřívá. Čísla, která mají k dispozici, přesvědčivě hovoří o tom, že rok 2016 se stane nejteplejším rokem od začátku pravidelných meteorologických měření. „To, co ukázalo prvních šest měsíců, je alarmující. Mysleli jsme, že potrvá další roky, než se takto oteplí,“ zdůraznil David Carlson, ředitel výzkumu klimatu při Světové meteorologické organizaci (WMO).

Podle odborníků citovaných agenturou AP stojí za teplotním rekordem klimatická změna, jejímž strůjcem je z velké části lidská činnost, především spalování fosilních paliv. K nezvykle vysoké teplotě ale přispěl do určité míry i silný vliv jevu El Niňo. Ten je přirozeným fenoménem, který jednou za několik let způsobí ohřátí vod v Tichém oceánu, což ovlivňuje počasí na celém světě.

Na zvyšování celosvětové teploty upozornil na počátku srpna také americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA). Závěry jeho pozorování ukazují, že v souvislosti s oteplováním dále klesal objem ledového území v Arktidě a ledovců po celém světě. 

Na Arktidě se nejviditelněji projevují změny, kterými planeta Země prochází.

Letos bude arktického mořského ledu nejméně za roky, které náš satelit zaznamenává, a toho minima bude dosaženo v polovině září.
Walt Meier
výzkumný pracovník NASA

Za poslední tři desetiletí arktických ledovců dramaticky ubylo. Oblast se otepluje dvakrát rychleji než jiné části světa. Vědci se obávají, že to, co bylo dříve mimořádnou mírou, se stane novým standardem.

Mořský led funguje jako lednice pro globální klimatický systém

„Mořský led na Arktickém oceánu je taková bílá čepice. Odráží solární energii. V zásadě funguje jako lednice pro globální klimatický systém. A tím, jak odtává led, čehož jsme svědky v posledních dekádách, tak je nahrazován tmavým oceánem, který všechnu energii pohlcuje, a tím se oteplují jeho vody a celá Arktida se také otepluje. Je to jako nechat otevřenou ledničku, takže chladicí mechanismus je stále méně a méně efektivní,“ vysvětluje Walt Meier, výzkumný pracovník NASA.

Dalším vážným problémem na obzoru, jenž se řadí k mnoha důsledkům klimatické změny, je tání věčně zmrzlé půdy, tzv. permafrostu.

Ukázal to nedávný případ na severosibiřském poloostrově Jamal, kde se v rozmrzlé půdě probudily ze „zimního spánku“ bakterie antraxu (sněti slezinné) . Nákaza připravila o život dvanáctiletého chlapce a desítky lidí musely být hospitalizovány. Smrticí bakterie se v oblasti objevila poprvé po 75 letech.