„Nechci to nijak srovnávat, ale takové mechanismy jsme v dějinách za dramatických okolností zažili i jinde - například při požáru Říšského sněmu,“ řekl Strache v rozhovoru poskytnutém listu Die Presse.
Narážel tak zjevně na čistky, které turecká vláda spustila po neúspěšném pokusu o puč z poloviny července. Podle kritiků prezident Recep Tayyip Erdogan neúspěšného převratu využil, aby se zbavil i těch svých odpůrců, kteří nemají s pučem nic společného.
Říšský sněm vyhořel v roce 1933 krátce poté, co se německým kancléřem stal Adolf Hitler. Kdo budovu parlamentu zapálil, se nikdy s určitostí nezjistilo, nacisté ale požáru využili k pronásledování politické opozice, především německé levice, i k omezení občanských práv.
Podle Stracheho stojí prezident Erdogan nejen za vlnou zatýkání, ale i za samotným zmařeným pučem. „Ve skutečnosti se dalo velmi rychle rozpoznat, že tento takzvaný puč proběhl nejen diletantsky, ale budí to dojem, že to byl řízený puč, jehož cílem bylo umožnit vznik Erdoganovy prezidentské diktatury,“ uvedl Strache.
Napjaté vztahy mezi Rakouskem a Tureckem trvají už několik dní. Ve čtvrtek kancléř Christain Kern vyzval k tomu, aby Evropská unie začala uvažovat o ukončení přístupových jednání s Ankarou. Požadavek podpořili i ministři zahraničí a obrany Sebastian Kurz a Hans-Peter Doskozil.
V pátek na kancléřovu výzvu reagoval turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu, který Vídeň označil za „metropoli radikálního rasismu“.
