Angličtina je jedním z 24 úředních jazyků EU a hojně se používá v Bruselu i ve Štrasburku. Zda si však své postavení udrží i po brexitu, zůstává otázkou. Angličtinu přitom používá více než polovina obyvatel EU jako svůj první nebo druhý jazyk a probíhá v ní i většina mezinárodních jednání.
Angličtina by po brexitu podle některých politiků neměla patřit mezi úřední jazyky Evropské unie. „Pokud nebudeme mít Velkou Británii, nebudeme mít ani angličtinu,“ řekla v pondělí podle serveru Politico.eu předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu Danuta Hübnerová.
Tvrzení odmítá zastoupení Evropské komise v Irsku. „Rada ministrů rozhoduje o pravidlech používání jazyků v evropských institucích jednomyslně. Jinými slovy to znamená, že jakákoli změna jazykového režimu evropských institucí je předmětem jednomyslného souhlasu rady, a to včetně Irska,“ stojí v prohlášení.
Vyloučení angličtiny ze skupiny úředních jazyků Unie odmítá rovněž eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger, uvedla korespondentka listu The Guardian Kate Connolyová. „Irové zůstávají a Skotové mohou přijít,“ citovala Connolyová na Twitteru Oettingera.
Jazykovědec o vypuštění angličtiny pochybuje
Že by mohl mít odchod Velké Británie z Evropské unie takový dopad, zpochybnil i ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva. „Angličtina, stejně jako kterýkoli jiný jazyk, je především komunikačním prostředkem. Pokud dnes funguje jako vynikající celosvětový komunikační prostředek, tak jistě funguje jako velmi dobrý komunikační prostředek v EU,“ řekl v Hyde Parku ČT24 v rámci pořadu 90' ČT24.
Je přesvědčen, že EU nemůže přihlížet při využívání anglického jazyka k politickým turbulencím. „Jestli Británie bude, nebo nebude členem, je to úplně jiná věc než to, že spolu budeme muset v Unii nějak komunikovat,“ podotkl. Dodal, že kdyby to bylo praktické, „můžeme zavést jako komunikační jazyk třeba čínštinu – když to bude to nejpraktičtější, co budeme ke komunikaci mít.“
Angličtina zůstává jazykem zemí EU, ale ne Unie samotné
Británie není jedinou zemí, ve které se v rámci EU mluví anglicky. Pouze ona ale angličtinu uvedla jako svůj oficiální jazyk. Další anglicky mluvící členské státy, Irsko a Malta, vstoupily do EU až po Spojeném království. Proto jako své oficiální jazyky raději zvolily gaelštinu a maltštinu.
„Existuje předpis, podle kterého má každá členská země právo zvolit si jeden jazyk,“ vysvětlila Danuta Hübnerová. V původním francouzském znění předpisu z roku 1958 se však na počet jazyků, které může stát nahlásit, žádné omezení nevztahuje. To se objevilo až v anglickém překladu dokumentu. Podle Hübnerové by tento předpis musela změnit jednomyslná shoda Rady ministrů, pak by mohla angličtina úředním jazykem zůstat.
Na scénu se znovu vrací francouzština, jedná se taky německy
Podle listu Wall Street Journal však již má EU za sebou první kroky jiným směrem. Už nyní začala Evropská komise v reakci na výsledky britského referenda více komunikovat ve francouzštině a němčině. Angličtinu také nepoužil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém úterním projevu v Evropském parlamentu, který se týkal britského referenda o vystoupení z EU. I text projevu byl vytištěn jen v němčině a ve francouzštině.
Podle AP je však otázka, zda je Juncker jazykovou avantgardou a ukazuje, jak budou projevy vypadat po odchodu Velké Británie. Je totiž také možné, že se zkrátka nechtěl stát terčem kritiky kvůli své angličtině, jak se mu v minulosti již opakovaně stalo.
