Evropský azylový systém je třeba reformovat, nový návrh Evropské komise je ale nedostatečný a nápad, že země se budou moci z přijetí uprchlíků vykoupit, je nepřijatelný. Shodla se na tom většina europoslanců, kteří ve Štrasburku debatovali o změnách takzvaného dublinského systému, podle něhož žádost o azyl řeší stát, kde se uprchlík poprvé dostane na území Evropské unie.
Z odpovědnosti se nelze vyplatit. Europoslanci odmítli návrh nového přerozdělování uprchlíků
Evropská komise minulý týden představila návrh, ve kterém chce dublinská pravidla zachovat. Doplnit by je nicméně měl krizový mechanismus rozdělení žadatelů o azyl na základě kvót v případě přetížení jedné ze zemí osmadvacítky. Mechanismus by byl spuštěn automaticky v krizové situaci, bylo by ale možné se z něj dočasně vyplatit a to částkou 250 000 eur (6,75 milionu Kč) za jednoho odmítnutého žadatele. Země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) se proti takovému návrhu okamžitě ohradily.
„Musíme zajistit, aby lidé, kteří potřebují ochranu, ji dostali. To je naše morální povinnost i právní odpovědnost. Najít způsob, jak pomoci lidem, aby nemuseli riskovat své životy při nebezpečných cestách a nedostali se do rukou pašeráků,“ uvedl na úvod místopředseda Evropské komise Frans Timmermans s tím, že stávající azylový systém nestačí, protože má slabiny.
„Navrhujeme korektivní mechanismus dublinského systému. Ten by se spouštěl automaticky, kdykoli by byl členský stát zaplaven migranty; uprchlíci budou přesunuti do jiných členských států,“ dodal.
Všechny členské státy budou podle něj muset do tohoto systému přispět a prokázat solidaritu, nebo finančně podpořit ty státy, které se uprchlíků ujmou.
Události: EK představila europoslancům návrh nového azylového systému (zdroj: ČT24)
Zavedení automatického přerozdělování uprchlíků považuji za omyl, který nefunguje již dnes a nebude fungovat, ani pokud bude znovu toto opatření vynuceno.
Podle maltské lidovecké europoslankyně Roberty Metsolaové má návrh EK určité dobré prvky a vykazuje pokrok při řešení problému, například pokud jde o posílení Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO). „Myslím ale, že myšlenka Evropské komise, že by se mohly členské státy z tohoto mechanismu vyplatit, je provokativní. To, že se některé země mohou vzdát odpovědnosti za peníze, není podle mě nejlepší způsob, jak dosáhnout sdílené solidarity,“ uvedla Metsolaová.
Solidaritu nelze rozprodávat, upozorňuje italská poslankyně
Italská europoslankyně Elly Schleinová z frakce socialistů uvedla, že je potřeba reforma současného systému, návrh komise je ale nevyhovující. „Není možné, aby pouze několik zemí řešilo 80 procent žádostí o azyl. A rovněž není možné takto rozprodávat solidaritu a práva,“ řekla s tím, že by bylo potřeba některým zemím připomenout, že solidaritu státům ukládají články základních unijních smluv.
Podle švédské europoslankyně Cecilie Wikströmové z frakce evropských liberálů rovněž nelze, aby byly mezi státy jako „pingpongové míčky“ přesouvány zejména nikým nedoprovázené děti, které se dostanou do Evropy.
„Dublin zemřel a nemá smysl ho oživovat. Navrhovaná korektura pro případ výjimečných migračních tlaků nic neřeší a je naivní,“ uvedla německá europoslankyně Cornelia Ernstová z frakce Evropská sjednocená levice – Severská zelená levice (GUE/NGL). Uprchlíci podle ní nejsou předměty, které lze někam přesunout. Jejich utrpení nový systém nijak neukončí.
Uprchlíci na řecko-makedonské hranici
Páni a dámy v Evropské komisi zjevně zapomněli, že občané východní Evropy nemají dostatečně vymyté mozky.
„Automatické přemístění se bude jen těžko realizovat. Země raději zaplatí a umyjí si ruce,“ řekla k novému návrhu italská europoslankyně Laura Ferraraová z pravicové euroskeptické frakce EFDD. „Je třeba si uvědomit, jak bude fungovat taková pokuta – zaplatí to daňový poplatník. My chceme něco odstrašujícího, například zastavit zemi hlasovací právo,“ dodala.
Britský europoslanec Timothy Kirkhope z frakce konzervativců a reformistů připomněl, že systém přemísťování nebyl úspěšný ani v minulosti. „Systém plateb rovněž není dobrou alternativou. Tyto návrhy budou fungovat pouze v případě, když budeme všichni dodržovat určitá pravidla. Většina členských států si, jak se zdá, myslí, že jsou nad právem,“ uvedl.
Europoslanci chtějí návrat fungujícího Schengenu
Europoslanci také zdůraznili potřebu vrátit se k fungujícímu schengenskému prostoru volného pohybu osob. Někteří členové Evropského parlamentu ve Štrasburku vyslovili obavy z toho, že některé země chtějí prodloužit hraniční kontroly. Schengen podle nich bude
fungovat, jestliže bude chráněna i vnější hranice Evropské unie.
Schengen
Skupina členských států (Rakousko, Německo, Francie, Belgie, Dánsko a Švédsko) nedávno informovala Evropskou komisi o svém úmyslu prodloužit dočasné kontroly na vnitřních hranicích po dobu dalších šesti měsíců. Jde o reakci na rostoucí počty přistěhovalců a žadatelů o azyl. Podle eurokomisaře Dimitrise Avramopulose, který má na starosti migraci a vnitřní záležitosti, jde o výjimečné opatření.
Vrátit se k fungujícímu schengenskému systému je klíčovým úkolem Evropské unie, myslí si slovinský lidovecký europoslanec Milan Zver. „Když budou lépe chráněny hranice vnější, tím větší bude svoboda uvnitř,“ uvedl s tím, že konec Schengenu by mohl být koncem Evropské unie.
Česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO) rozumí tomu, že země, které zavádějí kontroly, mají obavy o vnitřní bezpečnost, varuje ale před neuváženými kroky, které by mohly pomalu vést k omezení volného pohybu po starém kontinentu. Znovuobnovení hraničních přechodů v případě zrušení schengenského prostoru by podle ní vyšlo na víc než sedm miliard eur.
I podle Miroslava Pocheho (ČSSD) by zrušení Schengenu bylo fatální. „Já si pořád myslím, že my se musíme snažit vyřešit tu situaci na pomezí Řecka a Turecka a v Sýrii a ne tím, že ty dveře doširoka otevřeme (migrantům), když na to veřejnost není připravená,“ řekl.
Události, komentáře k jednání Evropského parlamentu (zdroj: ČT24)