Česká eurokomisařka Věra Jourová pro ČT připustila, že v krajním případě by kvůli kontroverzním zákonům mohl Brusel uvalit na Polsko sankce. Zdůraznila však, že jednání s tamní vládou je teprve na začátku a povede se bez předsudků. Zásadní reakce by prý přišla v případě „systémového a dlouhodobého porušování principů právního státu“.
S příchodem nové konzervativní vlády prochází Polsko možná nejzásadnější změnou politické praxe od pádu komunismu. Kabinet Beaty Szydlové si prosadil klíčové slovo ve výběru ústavních soudců, vedení bezpečnostních úřadů či veřejnoprávních médií. V rámci ústavního soudu zavedl také systémové změny, které podle mnoha kritiků povedou k jeho faktické paralýze.
Kvůli výše zmíněnému se během středy sešla Evropská komise a jménem místopředsedy Franse Timmermanse zasílá další dopis, ve kterém požaduje vysvětlení konkrétních kroků. „Shodli jsme se na tom, že Evropa musí reagovat, protože jsou určitá pravidla a základní principy, na kterých musíme trvat a které musí být dodržovány všemi členy klubu,“ řekla Jourová po jednání.
Komise prý nabízí Polsku osobní jednání v Bruselu i Varšavě, aby vláda Szydlové mohla svá rozhodnutí vysvětlit. „Budeme všechny kroky, které tato vláda a parlament dělá, hodnotit velmi objektivně na základě faktů – bez jakýchkoliv předsudků a ideologizace toho dialogu,“ dodala.
Komise podle ní bude vycházet z toho, že v Polsku vládne kabinet s demokratickým mandátem v suverénním státě. Dodala ale, že komise nemůže strpět možnost, kdy by některá ze zemí porušovala principy právního státu. Při „systémovém a dlouhodobém“ trendu by přišel na řadu trest – například vyloučení Polska z některých unijních hlasování.
Například Maďarsko ale prohlásilo, že se v takovém případě postaví na stranu Polska a hodlá případné uvalení sankcí vetovat. „Myslím, že si nikdo nepřeje, aby se takový postup učinil vůči jakékoliv zemi. To, že Maďarsko k tomu něco konstatovalo, bereme jako fakt, každopádně my musíme na základních principech trvat,“ zmínila Jourová s důrazem, že vzájemný dialog je teprve na začátku.
Změny prosazené polskými konzervativci
• Nová vláda okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
• Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
• Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
• Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
