V Sýrii by mohl za určitých okolností zavládnout v blízké době mír. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl syrský prezident Bašár Asad. „Až ty země, které jsem zmínil - Francie, Velká Británie, USA, Saúdská Arábie, Katar a některé další státy - přestanou podporovat teroristy, hned další den bude situace lepší. A za pár měsíců bude mír v celé Sýrii,“ míní Asad.
Asad: Až ostatní země přestanou podporovat teroristy, do pár měsíců bude v Sýrii mír
Syrská krize trvá již pátým rokem, Asad je ale optimistický. Pokud regionální mocnosti a Západ přestanou podporovat teroristy, mohla by podle něj občanská válka v horizontu měsíců skončit.
„Řekl jsem několik měsíců, když s tím přestanou. Jestli ne, jestli dál budou klást překážky, my i tak nakonec zvítězíme. Ale kdy to bude, na to je těžké odpovědět,“ konstatoval syrský prezident, s nímž hovořil zpravodaj ČT Michal Kubal.
GALERIE
Asad2
Případná dohoda o příměří by mohla být podepsána v Praze
Damašek podle Asada neztrácí naději. „Jinak bychom nebojovali. Kdybychom neměli naději, nikdy bychom jako Syřané nebojovali celou tuhle válku,“ podotkl syrský prezident, který připustil možnost, že by se dohoda o příměří mezi syrskou vládou a opozicí podepsala v Praze, o čemž už v září hovořil český prezident Miloš Zeman.
obrázek
Čeští politici se ovšem shodují v tom, že není podstatné, kde bude příměří podepsáno, ale to, aby dohoda vůbec vznikla. Situace v Sýrii je totiž velmi komplikovaná. Proti režimu bojují nejrůznější povstalecké skupiny včetně radikálních skupin jako Islámský stát (IS). Západ podporuje ty, které považuje za umírněné. Poskytuje jim zbraně i výcvik.
Už více než rok také zasahuje proti IS ze vzduchu mezinárodní koalice vedená Spojenými státy. Od konce září útočí na pozice radikálů rovněž Rusko, které se ale k této koalici zatím nepřipojilo. Moskva začala do konfliktu vojensky zasahovat na žádost Asada.
Rusko chce na Sýrii ukázat, že je schopné uplatňovat své zájmy ve světě, míní místopředseda ODS Martin Kupka. „Těží z toho, že Západ takto vyjádřený zájem nemá. Moskva využila toho, že Západ ten prostor vyklidil, a buduje tam své vojenské základny. Dosáhl tak toho, že budoucí řešení situace v Sýrii se už bez Ruska neobejde,“ podotkl Kubka.
Podle europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) ale Rusko pouze reagovalo na destabilizaci regionu, za níž stáli Američané.
Moskva dává jasně najevo, že Bašár Asad musí zůstat, že je to nadále klíčový partner a spojenec. A pokud by pozemní operace měly přijít v úvahu, tak pouze s jeho armádou a s nikým jiným.
Základní údaje o hlavních silách ve válce v Sýrii
Otázka Asadova osudu velmoci stále rozděluje, Západ ale názor postupně mění
Francouzský prezident Francois Hollande po pařížských atentátech, k nimž se přihlásil IS, zdůraznil potřebu vytvoření širší koalice proti IS. Pomoc mu přislíbilo i Rusko, které se ale se Západem neshoduje v otázce Asadova osudu. Zatímco západní země volají po jeho pádu, Moskva i Teherán usilují o to, aby jejich spojenec zůstal u moci.
Západ ale přece jen trochu couvá, myslí si exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09)„Asad je zajisté svérázná postava, je diktátor a má mnoho krve na rukou, ale má jednu výhodu, že vládní tábor neobsahuje jen alávity, ale také podstatnou část sunnitů, která si nepřeje stát zmítaný náboženským extremismem,“ prohlásil Schwarzenberg.
Jeho slova potvrzuje i zpravodaj ČT Petr Zavadil, který připomněl, že ještě před rokem šéf francouzské diplomacie hovořil o tom, že Asad si nezaslouží chodit po zemském povrchu, a francouzský prezident volal po okamžitém odchodu syrského prezidenta. „Dnes už je situace diametrálně odlišná. Dnes zaznívají slova, že naším nepřítelem číslo jedna na syrském území je teroristická organizace Islámský stát a otázka Asadova odchodu se odsouvá do pozadí,“ uvedl Zavadil.
V americkém pohledu je vidět jistý posun. Na začátku se hovořilo o okamžitém Asadově odchodu, nyní se snaží zaměřit na diplomatickou stránku. Američané mají pocit, že člověk, který má na rukou tolik krve, nemůže zůstat ve funkci, otázka ale je, co a kdo přijde po něm.
Syrský prezident Bašár Asad a zpravodaj ČT Michal Kubal
Podle předsedy senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Františka Bublana (ČSSD) si je Západ vědom toho, že bez pozemní operace a syrské armády nebude možné IS porazit. „Všiml jsem si, že Francie začala vyjednávat přímo se syrskou armádou, že obchází Asada,“ podotkl Bublan s tím, že Západ pravděpodobně v tomto případě nikdy neustoupí.
Podle Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, se nedá vyloučit, že pokud bude stanovena přechodná vláda a proběhnou volby, tak syrský prezident stejně opět zvítězí. „Západ bral Asada vždycky vážně. Pozice se vyvíjela spíš na naší straně než na jeho. Evropa se tím, jak svou politiku měnila, dostala do uprchlických problémů,“ podotkl Kmoníček.
Europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO) je přesvědčen o tom, že je důležité uvažovat do budoucna o řešení, které bude potřebné po ukončení vojenské operace v Sýrii. „Vidíme tu pozitiva. Jednání probíhají téměř permanentně. Jsme ale ještě daleko od bodu, abychom mohli říct, že se nám zformovala koalice, která dospěla k řešení nejen vojenskému, ale i ohledně budoucího uspořádání,“ poznamenal Telička s tím, že klíčovou roli hraje Turecko.
- Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
- Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
- Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
- Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.
- V roce 2011 syrský režim prezidenta Bašára Asada krvavě potlačil masové protivládní protesty, k nimž došlo v rámci takzvaného arabského jara. Zadrženy byly tisíce lidí, z nichž někteří byli mučeni nebo zahynuli ve vězení. Protesty nakonec vyústily v občanskou válku.
- Na útěku je odhadem 11 milionů lidí, z toho velká část uprchla do zahraničí. Zprvu jednotná protiasadovská opozice se postupně rozpadla na více skupin, mezi nimiž jsou i radikální islamisté. Tyto skupiny bojují i mezi sebou navzájem.
- Z válečných zločinů či zločinů proti lidskosti je viněn jak Asadův režim, tak povstalci. Rusko a Čína v Radě bezpečnosti OSN několikrát vetovaly rezoluce odsuzující Sýrii za násilí.
- První rok zemřelo ve válce asi 10 tisíc lidí, ve druhém roce 70 tisíc a ve třetím roce 60 tisíc. Hranice 100 tisíc mrtvých byla překonána v červnu 2013. Válku poznamenala řada masakrů civilistů: vládní vojska zabila v květnu 2012 v Húlá 108 lidí, 150 mrtvých si v červenci 2012 vyžádalo krveprolití ve vesnici Trímsá v provincii Hamá. Podle OSN jsou masakry civilistů cílené, nejde o náhodné oběti bojů.
- Během války došlo k několika útokům chemickými zbraněmi, z nichž se vzájemně obviňovala vláda a opozice. Při útoku na město Chán Asal v provincii Aleppo v březnu 2013 zahynulo 26 lidí, 300 až 1700 mrtvých si vyžádal chemický útok v srpnu 2013 v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku. Damašek použití chemických zbraní popřel, souhlasil ale s jejich zlikvidováním pod dohledem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Sýrie vlastnila odhadem asi 1300 tun chemických bojových látek.
- Syrská armáda je obviněna z používání kazetových bomb, Damašek ale není signatářem úmluvy o zákazu této munice z roku 2008.