Lidové noviny uvedly, že mnichovský soud před měsícem označil změnu stanov za neplatnou. Přestože pro změnu hlasovalo 71,8 procenta členů shromáždění, podle rozhodnutí soudu ani taková většina nestačí, napsal list. „Jedná se o změnu cílů organizace. A v takovém případě je potřeba souhlas naprosto všech členů,“ napsal deník s odvoláním na údajné odůvodnění soudu.
„Žádné rozhodnutí soudu neexistuje a už vůbec ne pravomocný rozsudek. Jediné, co existuje, je dopis vydaný justiční úřednicí, která žádá, aby bylo do 14 dnů předloženo soudu stanovisko k požadavkům (předloženým odpůrci změny stanov),“ sdělil Christoph Lippert z vedení SL. „Naše stanovisko předal náš právník soudu 26. května. Výsledek soudního přezkoumání a posouzení věci zatím k dispozici nemáme,“ doplnil. Podle Lipperta justiční úřednice v dopise rovněž doporučila, aby stěžovatelé svou žádost na zneplatnění stanov SL stáhli, jinak hrozí, že bude odmítnuta a oni ponesou náklady soudu.
Lippert vyjádřil přesvědčení, že soud nakonec dá vedení SL ve sporu za pravdu. „Právní názor SL potvrzuje řada soudních procesů, které byly vedeny v podobných případech,“ sdělil Lippert.
V dřívějších stanovách se uvádělo, že SL „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“. Na přelomu února a března však organizace, která zastupuje především zájmy Němců vysídlených po druhé světové válce z bývalého Československa, oba tyto články ze stanov vypustila.
Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt v tiskovém prohlášení vydaném v reakci na zprávu Lidových novin vyzdvihl to, že pro změnu stanov hlasovalo přes 70 procent sudetoněmeckých organizací. Podle něj to znamená jasně vyjádřenou vůli pro politický kurz, který SL prosazuje vypuštěním zmínek o návratu majetku ze stanov.