Rekultivace krajiny přírodní cestou je mnohem levnější

Praha - Přírodovědci a rekultivační inženýři se přou o to, jak v krajině zahladit stopy po těžbě. Ti první se kloní k tomu, aby alespoň na některých místech dostala příroda volný prostor a člověk do ní už nijak nezasahoval. Druhé straně se zdá, že je škoda území dál nevyužít. Příkladem může být bývalý lom u severočeského Mostu, který už se plní vodou a na místě vznikne obrovské jezero, které má být větší než Máchovo.

Díru po vytěženém uhlí skryje voda a obrovská vodní plocha přinese široké možnosti rekreace. Na zatopení lomu se přírodovědci i důlní inženýři shodnou, rozpory ale panují ve využití břehů jezera. „Krajina po těžbě, to je takový nepopsaný stůl. Příroda se tam může samovolně vyvíjet, a to je v dnešní přírodě mimořádně vzácné,“ vysvětluje přírodovědec Ondřej Volf. Zástupci Severočeských dolů ale chtějí břehy hospodářsky využít.

O to, jak naložit s krajinou poškozenou těžbou, se vede spor po celé republice. Většinou jde o rozlehlá území o velikosti několika desítek kilometrů čtverečních, která se dají využít různě. Může na nich vyrůst anglický park, plantáže nebo divoká pestrá příroda. Podle ochránců přírody by bylo optimální, kdyby na místě výsypek vyrostly louky a stepi. Občasné tůně by zase daly životní prostor obojživelníkům. To vše jsou biotopy, které v Česku ubývají.

Video Reportáž Vladimíra Kořena
video

Reportáž Vladimíra Kořena

Navíc jde o mnohem levnější řešení: „Ty náklady jsou neporovnatelné. Podle posledních studií se ukázalo, že náklady na klasickou rekultivaci jsou kolem 900 tisíc korun na hektar,“ uvedl krajinný ekolog Tomáš Gremlica. Oproti tomu na místech, kde by dostala prostor pouze volná příroda, jsou náklady na hektar jenom 20 tisíc korun.

Po roce 2035 budou mít jezera v Ústeckém kraji pětkrát více vody než Lipno

Největší plocha určená k rekultivaci je v Ústeckém kraji. Plány na rekultivaci hnědouhelných lomů, které se mají po vyčerpání zásob uhlí zatopit, počítají v Ústeckém kraji po roce 2035 s celkem šesti novými velkými jezery o rozloze zhruba 3859 hektarů. V jezerech má být 1600 milionů krychlových metrů vody, což je pětinásobek množství vody zadržované přehradou Lipno, které je však zhruba o 1000 hektarů větší než plocha plánovaných jezer.

Nyní se napouští jezero Milada u Chabařovic na Ústecku. Voda do něho začala natékat v roce 2001. Jeho vznik bude stát kolem 3,5 miliardy korun.

Další jezera se nezačnou plnit dříve než v roce 2030, záležet bude na tom, kdy v nich důlní společnosti ukončí těžbu. Největším má být jezero ze současného lomu ČSA na Mostecku s rozlohou 1260 hektarů, z lomu Bílina na Teplicku pak vznikne vodní plocha o rozloze 1050 hektarů. Zatopeny mají být i lomy Libouš na Chomutovsku a Jan Šverma na Mostecku.

V Mostě bylo slavnostně zahájeno napouštění nového jezera vodou z přivaděče řeky Ohře. Jezero Most vznikne zatopením zbytkové jámy vytěženého hnědouhelného lomu Ležáky. Nejpozději do čtyř let se lom promění v jezero, které bude součástí rekreační zóny.
Zdroj: ČTK
Autor: Libor Zavoral