V Estonsku žijí statisíce Rusů bez občanství – nezvládnou jazykové testy

Tallinn – Estonsko už sice dvacet let není součástí Sovětského svazu, stále se ale vypořádává s jeho dědictvím. Na území malého státu totiž pořád žije asi 200 tisíc Rusů bez státního občanství, to znamená, že občanství nemá každý druhý Rus v zemi, což je v rozporu se zákony Evropské unie. Největší překážkou je zvládnutí jazykových testů, zejména pro obyvatele na severovýchodě země u ruských hranic.

To je třeba příklad města Narva, které leží nedaleko přísně střežené estonsko-ruské hranice, právě tudy totiž probíhá hranice schengenského prostoru. V oblasti žijí jen tři procenta etnických Estonců, zbytek jsou Rusové. Bez státního občanství ale nemohou volit ani pracovat ve státní správě, což „menšina“ považuje za diskriminaci. „Za posledních 20 let prošly výukou s pomocí evropských peněz tisíce lidí za miliony eur. Učili se, ale nedokázali se naučit. Estonština je obtížná a starším lidem to jde hůř,“ konstatoval zástupce ruské menšiny v estonském parlamentu Michail Stalnuchin. 

Právě v Narvě je škola, která jako jediná v zemi využívá k výuce jazyka kanadskou metodu – děti se už od první třídy učí všechny předměty v cizím jazyce, tedy estonštině. Jak podotýká ředitelka Taťána Stěpanovová, jde o stejný princip, jako když malé dítě hodíte do vody a ono musí začít plavat.

2 minuty
Reportáž Barbory Šámalové
Zdroj: ČT24

Podle Nadace pro integraci a migraci je znalost estonštiny velmi důležitá, Estonsko prý není tak velká země, aby tu mohly vedle sebe žít dvě jazykové skupiny, které spolu ale vzájemně skoro nemluví. „I Narva a severovýchod jsou součástí Estonska. Chceme, aby lidé byli mobilnější, konkurovali na trhu. Bez estonštiny se jen uvaří ve vlastní šťávě,“ stojí v prohlášení nadace. 

Tomuto názoru ovšem oponuje novinář Jan Jõgis-Laats: „Když je vám padesát a jste bývalý dělník ze Saratova, jazyk nepotřebujete. S ruštinou vyžijete, protože většina lidí jí mluví. Můžete i pracovat ve firmě, kde jsou rusky mluvící, takže naléhavá potřeba není.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 7 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 7 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 13 hhodinami
Načítání...