Štrasburk - Evropský parlament schválil složení Evropské komise vedené křesťanským demokratem Jeanem-Claudem Junckerem. Uzavřel se tak proces, který otevřely květnové evropské volby. Junckerův tým začne úřadovat 1. listopadu, jako česká zástupkyně a eurokomisařka pro spravedlnost v něm působí Věra Jourová.
Juncker dnes novou unijní exekutivu označil za „Komisi poslední šance“. „Občané ztrácí důvěru v naše instituce. Je čas vdechnout evropskému projektu nový život,“ prohlásil a avizoval, že nová Evropská komise bude více politická a efektivnější. Mezi programové priority patří dodržování fiskální disciplíny a podpora růstu, Juncker podotknul, že Unie potřebuje nejen rozpočtovou disciplínu, ale i investiční politiku (tvorba pracovních míst, budování infrastruktury); není podle něj důležité usilovat jen o co nejlepší hodnocení ratingových agentur. „Evropská unie se bude muset zabývat i sociálními tématy,“ podtrhl.
Cílem nové komise je také uzavření smlouvy o volném obchodu se Spojenými státy. Zvlášť vytíženou členkou Evropské komise zřejmě bude vzhledem ke konfliktu na východní Ukrajině či hrozbě takzvaného Islámského státu také vysoká představitelka EU pro zahraniční otázky a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.
Politolog Petr Robejšek v této souvislosti podotýká, že politizace komise je nutné zlo, i tak se ale Evropa neměla vzdát snahy dosadit kompetentní osoby na správná místa – což se podle něj nedělo: „Paní Mogheriniová pro svůj úřad má jedinou kompetenci, a sice že působila v diplomatických službách. Itálie je ale důležitá země a musí se v komisi najít. Obsazování postů se změnilo v bazar.“
Úpravy v protfoliích proběhly i krátce před hlasováním, dotkly se Maďarů
Komise měla podporu nejsilnějších frakcí - lidovců a socialistů - a čtvrté největší frakce liberálů. Zástupci Evropských konzervativců a reformistů naopak dali najevo, že se hlasování zdrží. „My vaši komisi nepodpoříme, protože má federalistický program, který je v rozporu s naším programem,“ prohlásil v debatě před hlasováním český člen této frakce Jan Zahradil. „Obávám se, že vaše komise bude horší než ta (dosavadní) Barrosova,“ dodal. Otevřeně proti se postavili nacionalisté, euroskeptici, Zelení a levicová frakce GUE/NGL, jejíž členové těsně před hlasováním ukázali transparenty s nápisem „Ne úsporám“.
Ještě těsně před poslaneckým hlasováním došlo i k pozměnění některých portfolií; hojně kritizovanému maďarskému eurokomisaři Tiboru Navracsicsovi tak předseda komise odebral agendu občanství; důvodem je často kritizovaný přístup nynější maďarské vlády premiéra Viktora Orbána právě k občanské společnosti. Nově bude o občanství pečovat komisař pro migraci. Navracsics získal záležitosti sportu. A kdo všechno v komisi usedne?
Jean-Claude Juncker (59 let, Lucembursko) – předseda komise; bývalý premiér
Federica Mogheriniová (41 let, Itálie) - vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (ministryně zahraničí EU); italská ministryně zahraničí
Frans Timmermans (53 let, Nizozemsko) – první místopředseda, lepší regulace, dohled nad dodržováním Listiny základních práv EU a právního státu; ministr zahraničí
Kristalina Georgievová (61 let, Bulharsko) – místopředsedkyně, rozpočet a lidské zdroje; dosavadní komisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc
Maroš Šefčovič (47 let, Slovensko) – místopředseda odpovědný za energetickou unii; v dosluhující komisi měl na starosti institucionální vztahy a administrativu, v předchozím období působil v oblasti vzdělání, kultury a mládeže
Andrus Ansip (57 let, Estonsko) – místopředseda, jednotný digitální trh; bývalý premiér
Jyrki Katainen (42 let, Finsko) – místopředseda, pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost; dosavadní komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a euro
Valdis Dombrovskis (42 let, Lotyšsko) – místopředseda, euro a sociální dialog; expremiér
Marianne Thyssenová (58 let, Belgie) - zaměstnanost, sociální záležitosti, dovednosti a pohyb pracovních sil; europoslankyně
Věra Jourová (49 let, Česká Republika) – spravedlnost, spotřebitelská politika a rovnost pohlaví; bývalá ministryně pro místní rozvoj a místopředsedkyně hnutí ANO, nominována koncem července
Margrethe Vestagerová (46 let, Dánsko) – hospodářská soutěž; dosavadní místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství a vnitra
Pierre Moscovici (56 let, Francie) - hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unie; bývalý ministr financí a zahraničního obchodu
Neven Mimica (60 let, Chorvatsko) – mezinárodní spolupráce a rozvoj; dosavadní komisař pro ochranu spotřebitele
Phil Hogan (54 let, Irsko) – zemědělství a rozvoj venkova; dosavadní ministr životního prostředí, komunity a místní samosprávy.
Christos Stylianides (56 let, Kypr) – humanitární pomoc a řešení krizí; bývalý mluvčí vlády
Vytenis Andriukaitís (62 let, Litva) – zdraví a bezpečnost potravin; ministr zdravotnictví a kardiovaskulární chirurg a historik, který pomohl zajistit směrnice o tabákových výrobcích, s jejichž pomocí se měla omezit přitažlivost některých tabákových výrobků pro mladistvé.
Tibor Navracsics (48 let, Maďarsko) - vzdělávání, kultura, mládež a sport; bývalý ministr spravedlnosti, zahraničí a obchodu, proti jehož kandidatuře zaznívaly protesty kvůli jeho podílu na přijatých zákonech, které v Maďarsku omezují svobodu sdělovacích prostředků, justice a nevládních organizací
Karmenu Vella (64 let, Malta) - životní prostředí, námořní politika a rybolov; jeden z nejdéle sloužících maltských politiků, exministr pro cestovní ruch
Günther Oettinger (60 let, Německo) – digitální ekonomika a společnost; současný komisař pro energetiku
Elźbieta Bieńkowska (50 let, Polsko) – nově konstituované portfolio pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky; místopředsedkyně vlády a ministryně pro infrastrukturu a rozvoj
Carlos Moedas (43 let, Portugalsko) – výzkum, věda a inovace; státní tajemník a ekonom známý jako „krotitel krize“
Johannes Hahn (56 let, Rakousko) – evropská sousedská politika a rozhovory o rozšíření; v předchozích letech byl komisařem pro regionální politiku
Corina Cretuová (47 let, Rumunsko) - regionální rozvoj; europoslankyně
Dmitris Avramopoulos (61 let, Řecko) – migrace, občanství a vnitřní záležitosti; nynější ministr obrany
Violeta Bulcová (50 let, Slovinsko) – doprava; podnikatelka Bulcová má ve slovinské vládě jako ministryně bez portfeje na starosti rozvoj a strategické projekty
Miguel Arias Cañete (64 let, Španělsko) – ochrana klimatu a energetika; bývalý ministr zemědělství a životního prostředí
Cecilia Malmströmová (46 let, Švédsko) - obchod; v předchozím období komise působila ve vnitřních záležitostech; dosavadní komisařka pro vnitřní záležitosti, prosazuje zákaz střelných zbraní v celé Evropské unii
Jonathan Hill (53 let, Velká Británie) – finanční stabilita, finanční služby a jednotný kapitálový trh; bývalý předseda Sněmovny lordů, před čtyřmi lety byl královnou povýšen na barona z Oarefordu
V nové komisi zasedne devět žen, což je stejný počet jako v předchozí Barrosově komisi. Juncker dnes připustil, že musel řadu vlád přesvědčovat, aby mu poslaly ženské kandidátky. „Nyní máme devět žen, ale pořád je to směšné vzhledem k celkovému počtu komisařů,“ prohlásil Juncker.
Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová po schválení komise cítí radost, očekávání i závazek. „Jean-Claude Juncker pro mě byl dlouhodobě opravdu evropský státník, který má nadhled a vizi, a pro mě je ctí, že mohu pracovat v jeho týmu,“ podotkla.
REAKCE ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ:
Jaromír Štětina (nestr. za TOP 09), Evropská lidová strana: „Jsem rád, že komise prošla. Hlasoval jsem pro ni, přestože jsem si byl vědom, že hlasuji i pro paní Jourovou, která je favoritkou strany prolezlé estébáky. Ale jednota Evropské unie je mi nadevšecko.“
Kateřina Konečná (KSČM), Sjednocená evropská levice: „Nehlasovali jsme pro. Myslíme si, že především institucionálně se ukazuje, že ta komise je špatně. Pan Juncker až dneska přiděloval některá důležitá portfolia. Nemohli jsme hlasovat pro to, co vzniká chaosem a vypadá to, že chaosem to bude i pokračovat. Což ale neznamená, že bychom nesouhlasili se jmenováním paní Jourové a pana Šefčoviče.“
Pavel Telička (nestr. za ANO), Aliance evropských liberálů: „Programově a z hlediska ambicí nové komise se s ní lze ztotožnit. Proto celá frakce ALDO hlasovala pro instalování této komise. Byl bych rád, kdyby byla odlišná od té předchozí, která často selhávala, když bylo potřeba přijít s novými iniciativami při řešení konkrétních problémů. Často byla ve stínu jednotlivých členských států.“
Pavel Poc /ČSSD/, Aliance evropských socialistů a demokratů: „My jsme chtěli, aby Barrosova komise zmizela. Takže podpora byla jasná. Pan Juncker udělal změny, které jsme po něm chtěli.“
Jan Zahradil /ODS/, Evropští konzervativci a reformisté: „Je to program federalistický, je to program staré školy. Já jsem řekl, že mám obavy, že Junckerova komise bude ještě horší, než ta Barrosova. Takže naši podporu získat nemohla.“
Barroso měl potíž s Buttiglionem, Juncker s Bratušekovou
Pravomoc schvalovat Evropskou komisi dostal Evropský parlament maastrichtskou Smlouvou o EU, platnou od listopadu 1993, a poprvé tak učinil v lednu 1995. Komisi zatím vždy (i přes výhrady ve výborech) schválil. Hrozícímu neschválení EK předešel nynější předseda komise José Barroso v říjnu 2004, kdy těsně před hlasováním v plénu EP návrh stáhl. Výbor EP pro občanské svobody předtím totiž odmítl, poprvé v historii, Itala Rocca Buttiglioneho kvůli jeho názorům na homosexualitu a postavení žen a nevalný posudek dostalo i několik dalších kandidátů. Itálie a Lotyšsko pak nominovaly nové komisaře a maďarský kandidát dostal jiný resort.
Potíží se nevyvaroval ani nový tým křesťanského demokrata Jeana-Clauda Junckera. Čtyři kandidáti včetně české uchazečky na komisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví Věry Jourové, museli vyhotovit písemné odpovědi na dodatečné dotazy a Brit Jonathan Hill, jenž se má stát komisařem pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh, si dokonce musel slyšení zopakovat.
Největší komplikaci potom způsobilo odmítnutí slovinské kandidátky na místopředsedkyni komise pro energetickou unii Alenky Bratušekové. Slovinsko místo ní muselo nominovat dosavadní ministryni bez portfeje Violetu Bulcovou, kterou však Juncker umístil na komisariát pro dopravu. Tuto funkci měl původně zastávat Slovák Maroš Šefčovič, který nakonec obsadil post po Bratušekové.
