Téma Zrada (?) Západu

Zrada (?) Západu

Zrada (?) Západu

Mnichov, Jalta, Trianon. Zvon „západní zrady“ zní ve střední Evropě i po letech

„Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon,“ veršoval František Halas poté, co Francie s Velkou Británií podepsaly mnichovskou dohodu, a jeho básnické sousloví se stalo i zvučným nápěvem zdejších debat o křivdě, které se na Československu dopustily západní demokracie. Praha přitom není jediná – „zvony zrady“ znějí nad celou střední Evropou. Odpovědět na otázku, kdo je rozhoupal, ovšem není ani zdaleka tak snadné, jak by se z Halasovy básně mohlo zdát.
Zrada (?) Západu

Historik Marès: Pro střed Evropy je nestabilita typická. Se ztrátou suverenity zde roste i nenávist

Pro středoevropský prostor je, vzhledem k jeho poloze, typická nestabilita a častá ztráta svrchovanosti. Na ni pak odpovídá obviňováním vlastních elit a sousedů nebo rozdmýcháním nenávisti a kritikou západních mocností, kterou ještě vyostřila komunistická perioda. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl francouzský historik Antoine Marès, jenž se na dějiny střední Evropy specializuje a kterému v Česku před nedávnem vyšla životopisná studie o Edvardu Benešovi.
Zrada (?) Západu

Žantovský: Západní velmoci nemají jen vliv, ale i odpovědnost. Včetně té za světovou válku

Evropské národy přiznávaly a přiznávají demokratickým mocnostem úlohu vlivné síly, Francie, Velká Británie nebo Spojené státy si ji navíc samy nárokují. Spolu s ní se ale pojí i zodpovědnost za světový řád, které nebyly vždy schopné dostát. V rozhovoru pro ČT24 na to upozornil někdejší velvyslanec ve Washingtonu a Londýně Michael Žantovský, podle kterého tak Británie s Francií nesou i podíl na krveprolití druhé světové války – zkrátka proto, že na Hitlerovu agresi nebyly schopné zareagovat včas.
Zrada (?) Západu

Ukřivděná střední Evropa? Do „národa oběti“ se stylizovali už bibličtí Židé, upozorňuje Putna

Nepochopení, křivda či zrada, které ve vztahu k Západu pociťuje část středoevropské společnosti, nejsou regionálním specifikem. Do role národa, který přináší oběť, se totiž stylizovali už bibličtí Židé a obrazy nespravedlivého pokoření jsou k dohledání i ve starém Řecku. V rozhovoru pro web ČT24 na to upozornil kulturní antropolog Martin C. Putna.
Zrada (?) Západu

Keller: Západní metropole vidí přítěž i ve vlastní periferii. Co potom ve východní Evropě?

Zájem západních zemí o střední a východní Evropu postsocialistické státy mnohdy přeceňují – o to spíš, že v době zvyšujících se sociálních rozdílů mnohé západní metropole vnímají jako nemoderní přítěž i zbytek svých vlastních zemí. V rozhovoru pro web ČT24 to prohlásil sociolog a europoslanec za sociální demokracii Jan Keller.
1945

Jaltská konference měla prostý cíl. Projednat budoucnost světa

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.
Zrada (?) Západu

Přikryli jsme se deštníky naříkání, říká Vášáryová o zemích střední Evropy

Středoevropské státy si ani třicet let od pádu železné opony nenašly svou pozici ve světě, setrvávají v pasivní roli oběti a místo aktivní politiky se přikryly deštníky ukřivděného naříkání nad vlastním osudem. V rozhovoru pro ČT24 to uvedla někdejší federální ambasadorka ve Vídni a bývalá slovenská velvyslankyně ve Varšavě Magda Vášáryová.
Zrada (?) Západu

Zradil Západ střední Evropu? Rozkryjte s námi traumata z Mnichova, Trianonu a Jalty

Před čtyřiasedmdesáti lety začala na Krymu Jaltská konference. Nejvyšší představitelé Sovětského svazu, Spojených států a Velké Británie zde jednali o poválečném uspořádání starého kontinentu – a pro středoevropské státy v čele s Polskem Jalta dodnes představuje traumatizující moment, kdy měl Západ střední Evropu zaprodat, opustit a zradit. Podobných resentimentů je přitom v regionu vícero.
1938

Stalo se v Mnichově: Paříž, Londýn a Řím umožnily Berlínu rozporcovat Československo

V noci z 29. na 30. září 1938 podepsali premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler mnichovskou dohodu. Před 80 lety tím v podstatě předznamenali počátek druhé světové války. Mnichovský diktát nejen zlikvidoval demokratické Československo, ale také výrazně usnadnil naplňování Hitlerových expanzivních plánů.

  • Trianonská mírová smlouva (4. června 1920): Budapešť ji uzavřela s vítězi první světové války v čele s Francií, Velkou Británií a USA. Jako zástupce poraženého Rakouska-Uherska se zavázala k placení reparací a souhlasila s hranicemi nového Maďarska, které bylo o dvě třetiny menší než dřívější Uhry.
  • Mnichovská dohoda (30. září 1938): Velká Británie a Francie s nacistickým Německem a fašistickou Itálií podepsala dohodu, podle které se Československo vzdalo svých pohraničních území ve prospěch třetí říše.
  • Jaltská konference (4.–11. února 1945): Schůzka nejvyšších představitelů Sovětského svazu, Spojených států a Spojeného království na sklonku druhé světové války projednávala poválečné uspořádání Evropy, budoucnost poraženého Německa, poměry v Polsku a vznik Organizace spojených národů.