Odchod firem drtivě dopadá na ruskou ekonomiku. Moskva to popírá a chlubí se nízkou nezaměstnaností

Nahrávám video
Horizont ČT24: Odchod firem z Ruska drtivě dopadá na ekonomiku
Zdroj: ČT24

Pro lidi okolo Vladimira Putina byly západní sankce dlouho terčem posměchu. Teď jejich slova popírá výzkum prestižní Yaleovy univerzity. Zničující dopad má na ruskou ekonomiku zejména odchod velkých firem. Ruské HDP kvůli tomu podle mezinárodního týmu vědců pokleslo o čtyřicet procent a téměř se tím vymazalo třicet let zahraničních investic. Samotná Moskva ale dál odmítá přiznat zásadnější problémy a chlubí se rekordně nízkou nezaměstnaností.

Sankce proti Rusku fungují, zjistili mezinárodní experti soustředění kolem projektu Yaleovy univerzity. Od invaze nařízené Vladimirem Putinem aktualizují denně seznam odchodů velkých firem. Sdílejí ho uživatelé sociálních sítí, čímž přispívají k odchodu dalších.

„Dvanáct firem se rychle stáhlo hned po 24. únoru. Říkali jsme si však, že budeme chtít oddělit opravdové firmy od těch, co podvádějí a jen předstírají nějakou aktivitu,“ zasvěcuje do projektu profesor Yaleovy univerzity Jeffrey Sonnenfeld. „Tyto firmy na veřejnost vypouštěly kouřové clony jako: Sympatizujeme s ubohými trpícími Ukrajinci, dáme jim dolar a padesát centů na charitu a zároveň budeme dál operovat v Rusku.“

„Jakmile jsme s tím vyšli na veřejnost, seznam narůstal – od dvanácti firem k padesáti, pak pětasedmdesáti, pěti stům a dnes je to třináct set firem, které sledujeme a které odešly z Ruska,“ informoval Sonnenfeld v rozhovoru zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem.

Nahrávám video
Experti z Yale: Ruská ekonomika doplácí na sankce
Zdroj: ČT24

Vladimir Putin – možná nejnebezpečnější muž v historii

„Mnoho diplomatických a vojenských expertů z celého světa vám v soukromí řekne, že Vladimir Putin může být potenciálně nejnebezpečnějším člověkem, který kdy chodil po této planetě – a to kvůli hrozbám použití jaderných zbraní. Mnohem bezpečnější je zvolit mírovou možnost, a sice dostat ho ekonomicky na slepou kolej. Nebude tak vypadat natolik všemocný v očích svého lidu. Jakmile selže jeho ekonomika, ztroskotá i on,“ soudí profesor Sonnenfeld.

Podle něj nebylo nikdy v historii k vidění tolik nadnárodních firem, které by se odněkud stáhly najednou. „Čím agresivněji to udělaly, tím lépe je trhy finančně ohodnotily,“ říká. „Těm firmám, které opustily Rusko, se daří mnohem líp. Je mnohem riskantnější tam zůstat, tyto firmy mají problémy s hledáním zaměstnanců, dodávkami součástek a zboží. A ani nebyly tak výdělečné. Je pro nás udivující, že zůstavají z jiného důvodu než nějaké ideologické umanutosti,“ dodává Sonnenfeld.

Putin: Budou toho litovat

Odchod západních firem z Ruska ohrozí až osm milionů pracovních míst. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina ale odliv západních značek není pro Rusko problém: „Oni toho budou litovat. To není výhrůžka. Budou toho prostě litovat, i když my nikomu nevyhrožujeme. Budou toho litovat, protože Rusko je zemí neomezených možností.“

Přesto v Rusku některé západní společnosti dál zůstávají. Další firmy svůj obchod v zemi prodaly, včetně společnosti McDonald’s. Ta se teď nově jmenuje „Vkusno i točka“, tedy v překladu „Chutně a tečka“. Zájem Rusů je velký, i když nová značka měla ze začátku problémy kvůli nedostatku hranolků.

Svoji první pobočku otevřela nová ruská značka na Puškinově náměstí v centru Moskvy začátkem června, nedala se tam ale koupit nejznámější burger Big Mac nebo točená Coca-Cola, informoval zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Šéf výzkumu Sonnenfeld také varuje, že Putinovy výroky o síle rublu – se kterým se neobchoduje za dolary – považuje za klamavé. „Patří k dlouhému seznamu ruských vůdců, kteří vám řeknou, jak vynalezli telefon, mikročip a rádio, automobil a kráječ chleba. Je to statistika, která si vybírá jen to, co se mu hodí – namísto opravdových statistik,“ říká profesor na adresu ruského diktátora.

„Občas máme hodně právních problémů, abychom doložili, že naše data jsou přesná, ale všechny spory vyhráváme. Budeme s tím pokračovat, dokud neuvidíme mírové vyústění této hrozné situace,“ ujišťuje. Podle něj ruskou ekonomiku čekají pochmurné vyhlídky. I proto, že Evropa se dokáže zbavit závislosti na ruském plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli situaci na Blízkém východě se sejde bezpečnostní rada, projedná repatriace

Kvůli situaci na Blízkém východě se v pondělí v 7:00 sejde Bezpečnostní rada státu (BRS). Zabývat se bude repatriací Čechů z oblasti i připraveností státu na možný vývoj. Zasedání svolal premiér Andrej Babiš (ANO) po americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly v sobotu ráno. Babiš v neděli řekl, že do Ománu v pondělí odletí pro české občany čtyři letadla společnosti Smartwings, do každého z nich se vejde až 189 cestujících.
před 30 mminutami

Trump souhlasí s jednáním. Další země zvažují údery na Írán

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá. Údery na Írán zvažují také Francie, Británie a Německo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřovaly na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje asi o padesáti dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem byly i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Štáb ČT natáčel v podzemní porodnici v Ruskem terorizovaném Chersonu

Ukrajinské úřady rozšířily v ostřelovaném Chersonu povinnou evakuaci rodin s dětmi. V červené zóně jsou i některé nemocnice a prenatální centrum. V únoru se tam narodilo už dvanáct dětí. Celá porodnice teď funguje v podzemí, horní patra budovy jsou opakovaně terčem Rusů. Pacientky jsou však odhodlané ve svém domovském městě zůstat, přestože jejich těhotenství jsou teď kvůli stálému stresu riziková. Chersonské úřady počítají, že na město za týden zaútočí přes 250 dronů. Na místě natáčel štáb ČT.
před 5 hhodinami

Nejméně 23 lidí zemřelo v Pákistánu. Dav vpadl na konzulát USA v Karáčí

Nejméně 23 lidí bylo zabito při nepokojích v Pákistánu, sdělila agentura Reuters. Veřejnost rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Desítky osob utrpěly zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami, někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Protesty probíhaly i v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránské úřady hlásí 165 obětí po úderu na školu. USA zprávy prověřují

Íránský prokurátor, jehož citovala státní agentura IRNA, sdělil, že počet obětí útoku na dívčí základní školu na jihu Íránu vzrostl dle tamních úřadů na 165 a nejméně 96 lidí utrpělo zranění. Dosavadní informace uváděly 108 mrtvých. Izraelská armáda si podle íránské agentury není vědoma žádných úderů v této oblasti. Americká armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
před 6 hhodinami

Údery Izraele a USA zabily desítky íránských představitelů

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...