Uvědomovali jsme si, jak důležité je najít oběti, vzpomíná hasič, který zasahoval na Ground Zero

11 minut
Události, komentáře: Newyorský hasič vzpomíná na 11. září
Zdroj: ČT24

Záchranné práce v troskách Světového obchodního centra (WTC) byly velmi nebezpečné, ale hasiči si uvědomovali, jak důležité je s ohledem na pozůstalé najít všechny oběti. V Událostech, komentářích to řekl James Manahan, jeden z hasičů, kteří před dvaceti lety na místě útoku zasahovali. Přiznal také, že tato zkušenost změnila jeho pohled na život.

„Spousta vzpomínek přichází na mysl a jsou to většinou špatné vzpomínky. Musím o tom často mluvit, protože jsme v ten den přišli o celou řadu civilistů, požárníků i policistů,“ vrací se do minulosti Manahan, který se k troskám WTC dostal krátce po zřícení druhé věže.

Tato zkušenost měla dopad i na jeho osobní život. „Dívám se na život trochu odlišněji, s manželkou se více objímám, stejně jako se svými dětmi. Když se ráno vzbudím, tak si uvědomuji, že jsem měl možnost prožít posledních dvacet let, zatímco celé řadě dalších lidí byla tato výsada odepřena,“ řekl v Událostech, komentářích.

„Poté, co jsme si uvědomili, že už asi nikdo v troskách nepřežil, jsme se museli soustředit na svou činnost – ta oblast byla pro naši práci velmi nebezpečná. Museli jsme si pořád uvědomovat, jak důležité bylo najít oběti. Chtěli jsme lidem umožnit, aby tuto kapitolu uzavřeli, když někoho blízkého ztratili. Dohlíželi jsme na (záchranné) operace, nechtěli jsme, aby tam kdokoliv jiný přišel ke zranění nebo o život,“ popsal Manahan.

Práce hasičů se změnila

Hasiči představovali více než třetinu obětí útoků, přímo v troskách budov jich zahynulo 343. Manahan také připomněl, že řada jeho kolegů si ze zásahu odnesla dlouhodobé zdravotní následky, někteří z nich museli odejít do předčasného důchodu. Po 11. září se změnila i práce sboru.

„Naše práce musela přihlížet k realitě, že se mohou udát podobná neštěstí tohoto rozsahu. Začali jsme měnit procedury a školení, spolupracovat s dalšími odděleními a s hasiči jak z USA, tak z celého světa,“ popsal Manahan s tím, že zásadní změnou bylo uvědomění si, že je třeba být připraven v kterýkoliv okamžik zasahovat jeden či dva dny kontinuálně.

Vzpomínal také, že se celý svět po 11. září semkl. „Byl to skvělý pocit, i když ta tragédie byla nesmírná. Naše generace tím byla poznamenaná. Víme najednou, že se můžeme zbavit politických rozdílů, učinit to, co je správné, a že v tom budeme semknuti,“ uzavřel vzpomínky na dvacet let staré události.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...