Milovice – Přesně před 23 lety sovětská armáda ukončila svůj třiadvacet let trvající „dočasný“ pobyt na území České republiky. Poslední sovětský voják opustil území Československa 27. června 1991. Jeho odletem z kbelského letiště do Kyjeva byl završen odchod sovětské armády, který začal 20. února 1990, kdy sovětská strana a nová československá reprezentace podepsaly v Moskvě dokument o návratu 73 tisíc sovětských vojáků domů.
Stopy Sovětské armády v Česku po 23 letech
Po pádu komunistického režimu československé Federální shromáždění prohlásilo v prosinci 1989 smlouvu o pobytu sovětských vojsk za neplatnou, a stát požadoval urychlený odchod vojsk. Sovětská strana nejdříve chtěla řešit otázku stažení svých vojsk v rámci evropského procesu, což československá vláda s premiérem Mariánem Čalfou odmítla. Již 26. února 1990 pak ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze v Moskvě podepsali dohodu o odchodu vojsk. Dohody a následně fyzický odsun kontrolovala komise vedená zpěvákem, skladatelem a také poslancem Federálního shromáždění ČSFR Michaelem Kocábem.
A co Rusy podle Kocába přesvědčilo? Zejména vůle Gorbačova a naprosto neochvějný přístup generála Vorobjova. Proti se postavili pouze členové zahraničního a branně-bezpečnostního výboru Nejvyššího sovětu, kteří tehdy chtěli odsun sovětských vojsk oddálit o dalších pět let, vzpomínal Kocáb.
Michael Kocáb, tehdejší poslanec a bývalý hlavní vyjednavač odsunu sovětských vojsk, skladatel a zpěvák
„Říkal jsem si, že jediné téma, kterého se můžu (po příchodu do parlamentu) ujmout, je odchod sovětských vojsk.“
V Milovicích měla sovětská armáda své ústředí
Svého času bydlelo v Milovicích až 80 tisíc sovětských vojáků s rodinnými příslušníky. Poslední odešli v červnu 1991 a přísně střežený prostor se postupně změnil v území nikoho. „Naváželi sem tehdy textil z Německa, několikrát tady hořelo, byli tady bezdomovci,“ popsal situaci starosta Milovic Lukáš Pilc.
Pozemky v majetku Středočeského kraje prochází už několik let dekontaminací podzemních vod, v oblasti kolem letiště byly provedeny i pyrotechnické průzkumy. K zemi postupně půjde většina z 330 budov, které tu stojí. Po demolici by zde mohla vzniknout průmyslová zóna. Uvažovalo se o tom, že tady bude mezinárodní letiště, testovací okruh pro automobilku nebo sluneční elektrárna. Žádný z těchto plánů se ale neuskutečnil. V bývalém vojenském prostoru se ale buduje zázemí pro menší sportovní letiště. Práce by měly být dokončeny během letošního roku. Z jednoho hangáru, který zůstane zachován, bude kulturní památka.
GALERIE
V okolí milovického letiště stojí už jen poslední zbytky města duchů, které čekalo 23 let na svůj další osud.
V Libavé je stále munice
Vojenský prostor Libavá je druhým největším v České republice. Po srpnu 1968 se stal jedním z domovů sovětských okupantů na dalších dvacet let. Usadili se v domech, které dříve obývali místní, a přistavěli domy další – obchod, školu, kino i celou vesnici. Spolu s rodinnými příslušníky ztrojnásobili počet dosavadních obyvatel. V lesích poblíž vyhlazených obcí po německých odsunech skladovali v přísně střeženém pásmu ničivé rakety schopné vést jaderný úder.
Lidé žijící v okolí prý stále na polích a v lesích často nacházejí ostrou munici. Část prostoru má přejít od armády pod správu obcí, ty se ale obávají, že na vyčištění od munice nebudou mít peníze.
GALERIE
Uběhlo 45 let od chvíle, kdy se v jejich domovech, obcích a myslích zabydleli cizí vojáci. A více než čtvrtstoletí, co byly z Libavé staženy nebezpečné rakety. Je možné z pamětí lidí poskládat příběh o tom, jak vypadalo sovětsko-české přátelství v pr...
Přežije brdská příroda i bez vojenského prostoru?
Velké otazníky visí nad vojenským újezdem v Brdech. Zatímco ministr obrany Martin Stropnický (ANO) trvá na jeho zrušení, podle starostů okolních obcí by měl být buď zachován, nebo by se měl zakonzervovat. Armáda rušení prosazuje z úsporných důvodů, plocha využitelná pro výcvik vojska je podle ní v Brdech malá. V souvislosti se zrušením újezdu se mluvilo o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy. V Brdech je ale nejen zachovalá příroda, ale také velké zásoby pitné vody, které ani vznik CHKO neochrání.
Sovětská armáda byla i v Ralsku
Sovětská armáda byla i na dalších místech republiky, například v Ralsku. Po jejím odsunu vláda tento vojenský újezd zrušila a otevřela turistům. Další využití prostoru zatím Liberecký kraj hledá. Tisíce hektarů prošlo pyrotechnickou očistou, ovšem v okolí šesti střelnic je stále ještě munice a pyrotechnici tam dosud pracují. Půda je silně kontaminovaná ropou a těžkými kovy i na letišti v Hradčanech, kde byly největší sklady pohonných hmot v České republice.
Události, komentáře: Kocáb o odchodu sovětských vojsk (zdroj: ČT24)