Slováčtí králové se sešli na společné mši. Prosili za hezké počasí

Blatnice pod Svatým Antonínkem - Ne Kašpar, Melichar a Baltazar, ale Radovan a dva Františkové. V kapli svatého Antonínka na Hodonínsku se nesešli mudrcové z vánočních legend, ale letošní králové ze tří měst a obcí ze Slovácka, kde drží tradici Jízdy králů. Pouť se koná jen jednou za šest let, právě tak často se stane, že se tradiční jízda, zapsaná na seznam UNESCO, koná v jeden rok ve všech třech obcích.

Radovan Siman z Kunovic, František Šobán z Vlčnova a František Libosvár z Hluku. Letos se na Slovácku po šestileté odmlce opět konají hned tři královské jízdy. Před nimi se ještě družiny sešly u kaple svatého Antonínka. „Krojované procesí vyšlo od Lhotské studánky nad Ostrožskou Lhotou za zpěvu starých poutních písní,“ uvedl mluvčí kunovické radnice Zdeněk Kučera.

Mše začala o půl čtvrté odpoledne. Účastníci se modlili především za to, aby všechny jízdy proběhly bez problémů a aby jim přálo počasí. „V případě Jízdy králů totiž neexistují náhradní 'mokré varianty' akce,“ poznamenala před začátkem mše starostka Kunovic Ivana Majíčková.

NO COMMENT: Setkání tří slováckých králů (zdroj: ČT24)

„Je to pro mě velká čest, že můžu být král a že jsem se setkal s dalšími králi,“ uvedl jedenáctiletý František Libosvár. Přípravy na červencovou jízdu v Hluku už pomalu začínají. „Byl jsem už jezdit na koních. Hlavně aby vyšlo počasí,“ přál si král.

Slovácké Jízdy králů

Jízda králů v Kunovicích, kde se jezdí jednou za dva roky, se uskuteční 16. až 18. května, ve Vlčnově, kde jako na jediném místě král s družinou vyráží do ulic každoročně, 23. až 25. května, a v Hluku, kde se koná jednou za tři roky, 3. až 6. července. Kromě toho se tradice jízdy králů nepravidelně udržuje i v obci Skoronice na Hodonínsku, kde se jela loni po 12 letech.

První oficiální setkání tří slováckých králů se konalo na stejném místě v roce 2008. Při něm byla stejně jako dnes podepsána i pamětní listina, která je připomínkou vzniku nové tradice související se starobylým zvykem jízdy králů.

Jízdy králů si cení i UNESCO

Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Pochází zřejmě už z pohanských dob. Chlapci spolu soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.

Jízda králů je od listopadu 2011 zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.