Stěny galerie Industra v areálu brněnských mrazíren zaplnily obrazy Jana Poupěte. Do svých geometricky přesných děl, inspirovaných fyzikou a architekturou, vkládá výtvarník prvky náhody. A sleduje, jak obraz mění. Tak jako mění náhoda pečlivě nalinkované lidské životy.
Až strojově přesnou geometrií se vyznačují díla Jana Poupěte, při pohledu zblízka působí dojmem pohybu. O optické iluze ale výtvarník neusiluje. Že obraz není dílem stroje, ale člověka, poznají návštěvníci, když přijdou blíž a odhalí drobné nedokonalosti jako kapky barvy nebo tahy štětcem.
„Obrazy jsou dopředu přesně narýsované, přesně si určuji pořadí, které plochy vyplňuju, jak, kterými barvami a pracuju se sériovostí. Ale vím, že já to svými lidskými schopnostmi nejsem schopen zpracovat takhle přesně a vzniká tam nějaká chyba. Tenhle okamžik z toho dělá obraz,“ popsal Poupě.
Geometrii obrazů, které jsou v Industře k vidění, se ale sám autor rozhodl rozbít. Napadlo ho to, když svá díla viděl vyfocená na stránkách galerií, kde vystavoval. Fotografie jeho obrazy pozměnily a opticky zkreslily, a tak se je teď rozhodl zdeformovat sám.
„Je tam vztah mezi řádem a chaosem. Zároveň tím, že jsou ty vlny taky namalované, tak si my sami ten chaos vytváříme. My si myslíme, že máme něco pod kontrolou, ale vlastně nemáme,“ uvedl kurátor Jozef Mrva ml.
Pravidelnost tvarů autor nepřenesl pouze na plátna. „Tohle je asi nejvíc imaginativní objekt, který jsem kdy vytvořil. Snaží se v člověku vyvolat otázku, proč je to takhle uzpůsobené. A já jsem doufal, že divák nalezne nějaké řešení. Buď že je to model světa, kde jsou upravené jevy nebo nějaká fyzikální pravidla, nebo že je to jenom nějaký způsob zobrazování, jenom nějaká jiná mapa, protože každá mapa je nějakým způsobem deformovaná,“ vysvětlil Poupě.
Co je vlastně realita a nakolik ji autor upravil, se tedy budou muset diváci vydat zjistit sami. Mají na to celý měsíc.
