Ministr dopravy Dan Ťok předložil vládě informace o projektu přesunu brněnského železničního uzlu. Podle Ťoka materiál obsahuje a potvrzuje dvě předchozí stanoviska vlády o tom, že nádraží by mělo být v Brně v přesunuté poloze. O vybudování klíčové podzemní dráhy však jasno není.
Vláda řešila přesun brněnského nádraží k řece. Požaduje však další analýzy
Vláda posvětila přesun brněnského železničního uzlu (zdroj: ČT24)
Ťok se po úterním jednání vlády vyjádřil pro přesun železničního uzlu. Připomněl přitom, že tuto variantu prosazuje jak město Brno, tak Jihomoravský kraj i Centrální komise ministerstva dopravy. „Myslím si, že je to jedna z mála situací, kdy jsme po mnoha a mnoha letech schopni najít nějakou shodu, jak pokračovat,“ uvedl Ťok (ANO).
Varianta prosazovaná ministerstvem dopravy ale není shodná s tou, kterou původně prosazovalo město Brno. Městská koalice se shodla na podmínkách přesunu, které zahrnovaly vybudování podzemní dráhy. Přesunuté nádraží by obsluhovala městskou hromadnou dopravou. V materiálu ministerstva tato podzemní dráha ale chybí, podle části brněnské koalice je právě obslužnost nového uzlu zásadní.
Zvolené řešení podle ministerstva stavbu tzv. diametru do budoucna nevylučuje. Zadalo proto zatím Správě železniční dopravní cesty provést technické a ekonomické prověření vybudování podzemní tratě.
Zastupitelé: Bez podzemní železnice nebude možné nádraží propojit s MHD
„Má být pouze připraveno technické řešení tak, aby se umožnila realizace diametru. To znamená, že by se nemusel stavět souběžně s nádražím,“ řekl náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno). Bez podzemní dráhy by podle něj dopravní obsluha přesunutého nádraží nefungovala. Hollan se proto chystá radě města předložit návrh na odmítnutí postupu ministerstva, kterým by měl také apelovat na spojení výstavby nádraží a kolejového diametru.
Tyto kroky podporují i další zastupitelé a náměstci. „Diametr je nutnost a Babišova vláda jde tímto rozhodnutím proti lidem. Je mi líto, že hnutí ANO, které mělo nejlepší podmínky prosadit podzemní dráhu jako společnou investici s novým nádražím, to nedokázalo se svým stranickým předsedou a premiérem Andrejem Babišem dojednat,“ uvedl náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle náměstka Martina Andera (SZ) podpořila vláda kolaps dopravy v Brně.
Následující týden se proto mimořádně sejde rada města. „My jsme o tom na dnešní radě diskutovali, ale materiál byl stažen. Shodli jsme se s kolegy, že příští týden v úterý svoláme po návratu primátora z dovolené mimořádnou radu, která se tím bude zabývat,“ uvedl Hladík, podle kterého je třeba upřesnit text, který město vládě zašle.
Do konce prázdnin má Ťok připravit materiál, který detailně popíše tok investovaných peněz. „Jedná se o obrovský výdaj, o obrovské částky, chci mít detailnější přehled, do čeho se má investovat a jakým způsobem,“ uvedl na tiskové konferenci Andrej Babiš (ANO).
O přesunu železničního uzlu se v Brně hovoří desítky let. Rozhodovalo se mezi opravou stávajícího nádraží pod Petrovem a přesunem a vybudováním nového uzlu u řeky. Předpokládané náklady na přestěhování hlavního nádraží by měly přesáhnout 40 miliard korun. Výstavba podzemní dráhy by měla náklady zvýšit o zhruba 24 miliard korun.
Kdy se začne s výstavbou nového nádraží, je zatím stále nejasné, nejoptimističtější odhady mluví o roku 2020. Kolejiště současného nádraží má v budoucnu zaniknout, zachovat se má pouze památkově chráněná nádražní budova.