Archeologové u Kostelce nad Orlicí skládají mozaiku jednoho z nejpozoruhodnějších pohřebních okrsků na východě Čech. V místní cihelně postupně rozpoznali tradici pohřebního místa, které fungovalo s přestávkami tři tisíce let. Takových míst bylo v Čechách objeveno jen několik, v Královéhradeckém kraji zatím jediné.
V cihelně v Kostelci nad Orlicí odhalují archeologové významné pohřební místo. Fungovalo tři tisíce let
Poslední nález pohřebiště v areálu cihelny je z loňského podzimu. „Cihelnu sledujeme posledních třicet let a k tomu máme záznamy o starších nálezech pohřbů v této lokalitě, které myšlenku pohřebního místa podporují. Zajímavé je, že sídliště se koncentrují jinde v záboru cihelny, ve vzdálenosti více než šest set metrů od pohřebišť. Zdá se, že první rozhodnutí pohřbívat v této lokalitě učinili před čtyřmi tisíci lety lidé kultury se šňůrovou keramikou. Byli tak zřejmě prvními, kteří v pohřebním okrsku vztyčili mohyly. Poslední zaznamenané pohřebiště tam máme z raného středověku,“ řekla archeoložka muzea v Rychnově nad Kněžnou Martina Beková.
Místo bylo ctěné po staletí
Zajímavostí je to, že pohřby z různých etap dějin se v cihelně nepřekrývají, přitom jsou velmi blízko sebe, což podle ní svědčí o tom, že byly pod mohylami. „Vše nasvědčuje tomu, že pohřební místo, s největší pravděpodobností vyznačené viditelně mohylami, bylo ctěné po staletí, bez ohledu na to, že jeho uživatelé pocházeli ze zcela jiných kulturních okruhů a nedá se předpokládat žádná přímější kontinuita,“ řekla Beková.
Všechna tři pohřebiště z různých období byla objevena při jižním okraji cihelny, zatímco sídliště, kterých se v oblasti postupně našlo několik, ne vždy časově korespondujících s pohřby, byla zakládána severněji na hřbetu nad Tutleckým potokem.
Nejstarší pohřebiště objevené v cihelně je datované k roku 2300 před naším letopočtem a patřilo kultuře se šňůrovou keramikou. Součástí byl náčelnický hrob, který byl mimořádně hluboký a obkroužený žlabem. Tento objev z roku 2016 doplnil o rok později nález dalšího hrobu s příkopem ze stejného období, ale už ne tak hluboký.
„Vedle tohoto menšího pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou se poté začalo pohřbívat kolem roku 1200 před naším letopočtem a průběžně to pokračovalo nejméně následujících šest set let. Minimálně část těchto pohřbů kultury popelnicových polí byla také pod mohylami. A mohyly musely být vidět ještě v raném středověku v 11. století, kdy vedle nich začali pohřbívat Slované v době hradištní,“ řekla Beková.
Pohřební místo kultury se šňůrovou keramikou bylo objeveno v letech 2016 až 2017. Další které patřilo lidem kultury popelnicových polí, archeologové zkoumali ve 20. letech 20. století, v první polovině 80. let a také v roce 1992. Třetí nejmladší, středověké pohřebiště z 11. století, objevili na podzim roku 2021.
Úcta k předkům v různých obdobích
Koncentrace různě starých pohřebišť na jednom místě podle Bekové svědčí o všeobecně sdílené úctě k předkům, k místu jejich spočinutí a univerzálně chápanému vymezení místa mrtvých, které bylo oddělováno od světa živých.
„Máme co do činění s významným pohřebním areálem, který nemá z hlediska časového rozsahu využívání minimálně v Královéhradeckém kraji obdoby. I když kontinuita není časová, zřejmě tam po tisíciletí existovalo silné povědomí o pohřební tradici, jinak by tam ještě v raném středověku znovu nepohřbívali. Udivuje univerzálně ctěná tradice, jakási hluboká hodnota přesahující tak četné rozdíly mezi jednotlivými populacemi,“ dodala.
Oblast Kostelce označují archeologové za jednu ze dvou nejvýznamnějších sídelních komor zemědělského pravěku v Podorlicku. Druhá je v Opočnu a okolí.