Ještě delší prohlídková trasa i historické čerpadlo. „Zlatá“ Poštovní štola se brzy otevře návštěvníkům

2 minuty
Poštovní štola se otevírá turistům
Zdroj: ČT24

Poštovní štola ve Zlatých Horách, ve které se ve středověku těžily drahé kovy, se po zimní přestávce otevře turistům. Stane se tak počátkem června. Poprvé se představí i s replikou historického dřevěného čepadla, které ve středověku chránilo důl před zaplavením a odvádělo z něj přebytečnou vodu.

Stavbaři po ukončení turistické sezony od loňska štolu rozšiřovali o novou podzemní trasu. Výzkum zde dokončovali také archeologové, kteří na místě nalezli řadu unikátních nálezů. Jejich seznam čítá několik set položek, řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác (nestraník).

Nalezlo se na 600 artefaktů. Byl mezi nimi i kožený škrpál od horníka, který jej na místě nejspíše zapomněl.
Milan Rác
starosta, Zlaté Hory

Historické čerpadlo, jehož plány z 18. století dodalo vídeňské muzeum, sestavili odborníci i s využitím mnoha nalezených původních součástí. Ty jsou rovněž součástí trasy.

„Návštěvníci na ni uvidí pozůstatky středověkého odvodňovacího systému – jde o různá dřevěná korýtka a potrubí, která vedla vodu a do dneška se dochovala v podstatě nepoškozena,“ doplnil redaktor České televize Martin Laštůvka. 

Prohlídková trasa je letos mnohem delší

Středověkou štolu, která je kulturní památkou, město otevřelo v roce 2015. Od té doby se pracovalo na rozšíření asi 500 metrů dlouhé trasy. Po odvozu kamenů je její délka asi dvojnásobná. Prohlídka zabere asi 2,5 hodiny.

Náklady na vyhloubení nové trasy se dostaly na deset milionů korun. Práce pod zemí však byly podle starosty Zlatých Hor náročné. Odborníci totiž museli veškerou suť z útrob štoly vynášet ručně.

Poštovní štola patří k nejzachovalejším důlním dílům v regionu a je zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor. Město ji získalo před pěti lety, kdy zastupitelé uvolnili na výkup okolních pozemků od státního podniku Diamo 300 000 korun. V první etapě městu zpřístupnilo první okruh v délce téměř 400 metrů.

První zmínka o Poštovní štole pochází z roku 1513. Největší rozvoj důlní činnosti v ní byl ve druhé polovině 17. století, kdy se tam těžily měděné rudy, později pyrit. Zachovány jsou zde mimo jiné části ručně sekaných chodeb a komínů. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je však modrá výzdoba z jílových minerálů, tzv. alofánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 9 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 14 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 15 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 20 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...