Ještě delší prohlídková trasa i historické čerpadlo. „Zlatá“ Poštovní štola se brzy otevře návštěvníkům

2 minuty
Poštovní štola se otevírá turistům
Zdroj: ČT24

Poštovní štola ve Zlatých Horách, ve které se ve středověku těžily drahé kovy, se po zimní přestávce otevře turistům. Stane se tak počátkem června. Poprvé se představí i s replikou historického dřevěného čepadla, které ve středověku chránilo důl před zaplavením a odvádělo z něj přebytečnou vodu.

Stavbaři po ukončení turistické sezony od loňska štolu rozšiřovali o novou podzemní trasu. Výzkum zde dokončovali také archeologové, kteří na místě nalezli řadu unikátních nálezů. Jejich seznam čítá několik set položek, řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác (nestraník).

Nalezlo se na 600 artefaktů. Byl mezi nimi i kožený škrpál od horníka, který jej na místě nejspíše zapomněl.
Milan Rác
starosta, Zlaté Hory

Historické čerpadlo, jehož plány z 18. století dodalo vídeňské muzeum, sestavili odborníci i s využitím mnoha nalezených původních součástí. Ty jsou rovněž součástí trasy.

„Návštěvníci na ni uvidí pozůstatky středověkého odvodňovacího systému – jde o různá dřevěná korýtka a potrubí, která vedla vodu a do dneška se dochovala v podstatě nepoškozena,“ doplnil redaktor České televize Martin Laštůvka. 

Prohlídková trasa je letos mnohem delší

Středověkou štolu, která je kulturní památkou, město otevřelo v roce 2015. Od té doby se pracovalo na rozšíření asi 500 metrů dlouhé trasy. Po odvozu kamenů je její délka asi dvojnásobná. Prohlídka zabere asi 2,5 hodiny.

Náklady na vyhloubení nové trasy se dostaly na deset milionů korun. Práce pod zemí však byly podle starosty Zlatých Hor náročné. Odborníci totiž museli veškerou suť z útrob štoly vynášet ručně.

Poštovní štola patří k nejzachovalejším důlním dílům v regionu a je zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor. Město ji získalo před pěti lety, kdy zastupitelé uvolnili na výkup okolních pozemků od státního podniku Diamo 300 000 korun. V první etapě městu zpřístupnilo první okruh v délce téměř 400 metrů.

První zmínka o Poštovní štole pochází z roku 1513. Největší rozvoj důlní činnosti v ní byl ve druhé polovině 17. století, kdy se tam těžily měděné rudy, později pyrit. Zachovány jsou zde mimo jiné části ručně sekaných chodeb a komínů. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je však modrá výzdoba z jílových minerálů, tzv. alofánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...