Z kosmu mi zůstal určitý nadhled, řekl Remek na setkání kosmonautů v Brně. Stále doufá v další český let

Vladimír Remek spolu s dalšími devíti kosmonauty otevřeli v brněnském technickém muzeu výstavu s názvem Vladimír Remek – cesta ke hvězdám. Muzeum ji připravilo ke 40. výročí prvního letu československého kosmonauta do vesmíru. Remek je zatím jediným Čechem, kterému se to podařilo. Kosmickému odvětví se tak Češi věnují alespoň na Zemi. V Jihomoravském inovačním centru vzniká kosmický inkubátor.

Vladimír Remek a start rakety Sojuz 28
Zdroj: ČTK

Od doby, kdy Vladimír Remek promlouval k lidem z vesmíru, uplynulo 2. března už 40 let. Na palubě kosmické lodi Sojuz 28 strávil sedm dní. „Naplnila se všechna moje očekávání. Navíc mi zůstal určitý nadhled, protože jsem viděl planetu z odstupu a pochopil jsem, že má zeměkoule konečný rozměr. Začal jsem si víc věcí uvědomovat,“ vysvětlil Vladimír Remek v Brně.

Remkův let byl prvním, kterého se zúčastnil jiný než ruský či americký kosmonaut. Byl tak spouštěčem dalších mezinárodních letů. „Už tam byli kosmonauti z více než padesáti zemí. Myslel jsem si, že se tam ještě jeden dva naši kosmonauti také podívají,“ řekl Vladimír Remek. I sám Remek se domníval, že se mu podaří ještě alespoň jednou letět, ale nepodařilo se to. „Mně tenkrát bylo třicet, létají i starší. Ale teď mám sedmdesátku na krku, to už bych asi ty parametry nesplnil,“ zapřemýšlel Vladimír Remek.

Video Rozhovor s Vladimírem Remkem
video

Rozhovor s Vladimírem Remkem

Zdroj: ČT24

Na hvězdárně i v muzeu se rojili kosmonauti z celé Evropy

Do Brna dorazil Remkův kolega z výcviku Oldřich Pelčák a Jurij Romaněnko, který se s Remkem setkal na kosmické stanici Saljut 6, kde fungoval mezinárodní výzkumný program Interkosmos. Přiletěl také jeho syn Roman Romaněnko. Dalšími hosty byli polský kosmonaut Miroslaw Hermaszewski, Sigmund Jähn z tehdejší NDR či Maďar Bertalan Farkas a další, většinou první kosmonauti ve své zemi.

„Jsem rád, že muzeum tuto výstavu udělalo, protože nejen mapuje historii, ale je také inspirací pro budoucnost,“ řekl Vladimír Remek. Kromě výstavy chystá i s kolegy autogramiádu na brněnské hvězdárně, kde také bude možné získat příležitostné poštovní razítko. „Vladimír Remek měl s sebou ve vesmíru poštovní razítko, razítkoval obálky a vznikla první kosmická pošta,“ připomněl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Remek letěl na stanici Saljut 6 v posádce s Alexejem Gubarevem na palubě lodi Sojuz 28, ve vesmíru strávil téměř osm dní. Původně byl vojenským pilotem a prošel všemi koly výběru v Hvězdném Městečku, kde kosmonauti prodělávali výcvik. Na stanici dělali několik pokusů a televize vysílala v přímém přenosu tiskovou konferenci ze stanice. Posádka nakonec přistála v Kazachstánu.

Vladimír Remek v posledních pěti letech působil jako český velvyslanec v Rusku, letos na konci ledna jeho diplomatická mise skončila.

Z Brna cestují do vesmíru komponenty do družic a kávovary

Žádný další Čech se po Vladimíru Remkovi do vesmíru zatím nepodíval. Česká stopa se tam ale objevuje. A to nejen ve formě plyšového krtečka, který se stal maskotem amerických kosmonautů. Přispívají k tomu také brněnští technici.

Mezi nimi třeba Luděk Graclík, díky kterému si můžou astronauti na Mezinárodní kosmické stanici dát i kávu. Kromě speciálního kávovaru ale jeho společnost vyrábí třeba taky komponenty do družice, která bude ve vesmíru monitorovat počasí. „Naším úkolem bude vyrobit kabelové svazky, které budou sloužit k tomu, aby se propojily jednotlivé díly tady na té družici, budou sloužit k napájení nebo snímání signálu právě z tady těch antén,“ řekl Luděk Graclík.

Do budoucna by mělo v Brně podobných společností ještě přibýt, a to díky novému kosmickému inkubátoru, který se dnes otevřel tady v Jihomoravském inovačním centru. „Máme v tuto chvíli přislíbené finanční prostředky na příští tři roky a vychází to ročně na tři firmy,“ řekl ředitel JIC David Uhlíř. První start-upy by mohly do brněnského inkubátoru vstoupit letos v červnu.