Praha – Velký železniční víkend začíná v Lužné u Rakovníka, Táboře a Bechyni a také Chomutově. Muzeum Českých drah v Lužné přichystalo na předposlední červnový víkend vrchol letošní sezony – tradiční tematické setkání lokomotiv, tentokrát se sjely parní lokomotivy reprezentující období rakousko-uherské monarchie. Nejstarší česká elektrická trať z Tábora do Bechyně potom slaví 110 let, v Chomutově zase otevře Národní technické muzeum svůj železniční depozitář.
Železniční historie se otevírá v Lužné, Chomutově a Bechyni
Železniční historie je sice synonymem pro bývalou výtopnu v Lužné, kde České dráhy zřídily své muzeum, tento víkend se do ní ovšem sjíždějí obzvlášť vzácné lokomotivy. Všechny pamatují císaře Františka Josefa a jsou dodnes k vidění v čele nostalgických vlaků v Rakousku, Polsku, na Slovensku a v Česku. Rakouská lokomotiva „Hrboun“ poveze v sobotu do Lužné parní vlak z Prahy a v neděli naopak pojede do Prahy, po poledni v sobotu i neděli pojedou historické vlaky z Lužné do Řevničova.
Za zvýšené vstupné bude muzeum přístupné také mimo řádné otevírací hodiny, které si tak budou moci vyfotit lokomotivy v prázdném muzeu nebo se zúčastnit nočního focení.
Lokomotivy z dob monarchie v Lužné:
- rakouské: 310.23, 77.28
- polská: Ol 12-7
- slovenská: 422.0108
- české: 354.7152, 434.1100, 310.072, 313.432 a 354.195, 300.619, 310. 076, 342.391, M 124.001
Zvláštní vlaky:
- sobotní vlak z Prahy a nedělní do Prahy: Praha hl. n. – Hostivice – Kladno – Lužná u Rakovníka a zpět (rakouská lokomotiva 310.23)
odjezd z Prahy: 8:35 (sobota)
odjezd z Lužné: 14:55 (neděle)
- sobotní vlak do Prahy a nedělní z Prahy: Lužná u Rakovníka – Kladno – Hostivice – Praha Masarykovo n. (českoslovesnká lokomotiva 477.043)
odjezd z Lužné: 16:00 (sobota)
odjezd z Prahy: 8:10 (neděle) - vlak do Řevničova: Lužná u Rakovníka – Řevničov a zpět (kavalkáda tří historických vlaků)
odjezd z Lužné: 12:30
Jízdné:
- Praha–Lužná: 120 Kč (děti do 15 let 60 Kč)
- Lužná–Řevničov: 100 Kč
Z Lužné je možné dojet po trati s nejdelším tunelem v Česku do Chomutova, kde je pro fanoušky železnice připravena další lahůdka – železniční depozitář Národního technického muzea. Bohatou sbírku ukrývá NTM v bývalém železničním depu. Jeho návštěvníci si mohou prohlédnout skvosty železniční historie od parních lokomotiv z 19. století jako například 322.303 Ústecko-teplické dráhy přes vrcholné parní lokomotivy z poloviny minulého století jako rekordní „Albatros“ 498.106 až po dieselové i elektrické lokomotivy z 60. a 70. let.
Zatímco Lužná a z velké části i Chomutov ukážou historické parní lokomotivy, v Táboře a Bechyni si v sobotupřipomene své kořeny elektrická atrakce. První elektrizovaná česká železniční trať letos slaví 110 let od svého vzniku. Oslavy zahájí příjezd Pendolina z Prahy, které se na trať přes Tábor do Českých Budějovic vydá s cestujícími poprvé, po „oslavenkyni“ mezi Táborem a Bechyní potom budou jezdit čtyři soupravy připomínající její historii – Křižíkův elektrický motorový vůz „Elinka“, poválečná elektrická lokomotiva „Bobina“, její náhradnice „Žehlička“ a také motorová Regionova, která do Bechyně jezdí dnes.
Zvláštní vlaky na oslavy (Pendolino z Prahy a Budějovic):
- Praha hl. n. (odj. 10:06) – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice
- České Budějovice (odj. 12:50) – Veselí nad Lužnicí – Tábor
Vlaky z Tábora do Bechyně:
- s Elinkou (povinná rezervace): 12:00, 15:25
- s Bobinou (povinná rezervace): 15:00, 19:40
- s Žehličkou: 8:10, 9:25, 13:25, 17:25
- s Regionovou: 11:30, 22:35
Vlaky z Bechyně do Tábora:
- s Elinkou (povinná rezervace): 13:16, 19:16
- s Bobinou: 18:26, 20:53
- s Žehličkou: 9:50, 11:50, 17:50, 19:38
- s Regionovou: 4:11, 13:50
Ceny jízdenek:
- celodenní do zvláštních vlaků Tábor–Bechyně a zpět (s Elinkou a Bobinou): 120 Kč
- do dalších vlaků: běžný tarif ČD
Vadnoucí sláva Křižíkovy dráhy
Ačkoli se troleje nad kolejemi začaly v českých zemích objevovat již v 19. století, dlouho se zdálo, že elektřina nalezne využití pouze ve městech na tramvajových tratích. Na počátku 20. století se ale ukázalo, že může být elektřina dobrým sluhou také na lokálních železničních tratích, kde nejezdí příliš těžké vlaky a parní provoz tak je zbytečně drahý. O výhodách elektrické železnice přesvědčil Bechyňské František Křižík, který také železnici z Tábora postavil a dodal pro ni také vozidla. Motorové vozy M400.0 napájel stejnosměrný proud o napětí 1 500 voltů, který sice stál na počátku elektrizace českých železnic (k bechyňské trati brzy přibyla ještě elektrická dráha Rybník–Lipno a troleje se objevily nad pražskými spojkami), ale při masivní elektrizaci československých drah ho nakonec vystřídaly jiné systémy (stejnosměrný 3 kilovolty a střídavý 25 kilovoltů 50 herzů). V 50. letech tak bylo nutné pro bechyňskou (a lipenskou) trať postavit zvláštní lokomotivu E422.0, kterou později nahradily upravené posunovací „Žehličky“ řady 113. Z vlaků ale stále ubývali cestující a Jihočeský kraj, který dopravu na trati objednává, došel k závěru, že i posunovací lokomotiva je příliš drahá, a – v kontrastu k historii trati – nařídil provoz motorových jednotek Regionova.
Kromě její historie a unikátního napájecího systému (pražské spojky a později i lipenská trať totiž v minulosti prošly rekonstrukcí a dostaly jiné systémy) zdobí Křižíkovu lokálku i další zvláštnosti. Nejpozoruhodnější je bechyňský silniční a železniční most známý jako Duha z 20. let, který umožnil prodloužit trať až do samotného města. Neobvyklé je také bechyňské nástupiště v Táboře, které stojí před nádražní budovou, tedy na její opačné straně než kolejiště hlavní budějovicko-pražské trati.