Na pohraniční pevnůstce ve Vratěníně na Znojemsku, jejíž jeden roh v květnu odstranil student Ondřej Bělica, se objevila namalovaná česká vlajka. A stavební úřad ve Vranově už majitele bunkru vyzval k tomu, aby uřezaný roh zakryl. Z místa se přitom stala turistická atrakce.
Rozřezaný bunkr zdobí kresba české vlajky. Úřad přikázal zakrýt chybějící roh
Student Ondřej Bělica před několika týdny za pomocí diamantového lana odřízl část betonového bunkru a otevřel průhled zevnitř do krajiny.
Studentův krok, který je součástí komunitního projektu Bunkr-Kunst, vyvolal mnoho nesouhlasných reakcí na sociálních sítích. Bělicu podpořilo Vysoké učení technické v Brně, kde studuje na fakultách architektury a výtvarného umění.
Vraťte bunkr do původního stavu, vyzval úřad
Stavební úřad ve Vranově, kam Vratěnín spadá, už vyzval majitele bunkru Jaroslava Zelinku, aby budovu uvedl v souladu se stavebním zákonem do původního stavu. „Podmínky jsou zakrytí toho otvoru, který vznikl odřezáním rohu, jeho odstranění z mého pozemku a doložení jeho ekologické likvidace,“ řekl Zelinka.
Odříznutý bunkr ve Vratěníně přitahuje pozornost (zdroj: ČT24)
Počin studenta prošetřovala také policie. Ta ale nezjistila žádný trestný čin a případ odložila. „Uvedeným jednáním nebyl spáchán žádný přestupek ani trestný čin a proto jsme celou věc odložili,“ uvedl mluvčí policie Petr Zámečník.
Podle starosty Vratěnína Martina Kincla se už z bunkru stala turistická atrakce.
Debata o přístupu k válečným objektům
Bělica po svém činu řekl, že jeho cílem je rozvířit debatu o tom, jak v současnosti přistupovat k desetitisícům dysfunkčních válečných objektů. „Jde o to přiblížit architektonické kvality a konstrukční kvality bunkrů lidem. Projekt experimentální a komunitní platformou otevírá otázku, jaký potenciál mají tyto post-armádní objekty v současnosti a budoucnosti,“ vysvětluje.
Spolek přátel československého opevnění uvedl, že se studentským záměrem nesouhlasí. „Jsme ochotni pochopit ničení některých objektů v rámci třeba výstavby silnic nebo železnic, ale v tomto případě nám to přijde krajně nevhodné,“ říká Ondřej Toman ze spolku.
Stejným nadšencem do bunkrů je i majitel toho ve Vratěníně Jaroslav Zelinka. Vlastní jich sedm a Ondřeje Bělicu podpořil. „Myslím si, že jsem těch bunkrů sám objel dost, spousta z nich je v naprosto žalostném stavu. Mně přijde jako daleko větší pohanění historie nacpat takovou věc odpadky až po vrch,“ říká Jaroslav Zelinka.
Student architektury rozřezal bunkr (zdroj: ČT24)