Ze současných ústavních soudců je podle statistiky odborníků z Masarykovy univerzity nejvstřícnější Kateřina Šimáčková, u které mají stěžovatelé devítiprocentní šanci na úspěch. Naopak nejmenší naději na vyhovění je u Radovana Suchánka se dvěma procenty. Rozdíly v rychlosti, produktivitě i vstřícnosti jednotlivých soudců jsou přitom poměrně výrazné.
Nejvstřícnější Šimáčková, nejmenší naděje u Suchánka. Rozdíly v rozhodování ústavních soudců jsou velké
Autoři studie Tereza Papoušková a Jan Papoušek analyzovali všechna konečná rozhodnutí Ústavního soudu vydaná od jeho vzniku do loňského 30. června.
Průměrný český ústavní soudce za měsíc jako zpravodaj podle nich uzavřel 17 až 18 kauz, o polovině podnětů rozhodl do 97 dnů, v pěti až šesti procentech případů jim vyhověl.
Lidé měli největší šance na úspěch v případech, kdy byla zpravodajkou někdejší místopředsedkyně soudu a nynější senátorka Eliška Wagnerová, která vyhověla asi 14 procentům stížností.
Ze současné sestavy soudců je podle statistiky nejvstřícnější Kateřina Šimáčková, u které mají stěžovatelé devítiprocentní šanci. Naopak nejmenší naději na vyhovění mají stěžovatelé u Radovana Suchánka se dvěma procenty.
Nejvyšší produktivitu, tedy počet rozhodnutí za měsíc, přisuzuje výzkum členům současné, tedy třetí generace ústavních soudců. A to konkrétně Jaromíru Jirsovi, Josefu Fialovi, Vojtěchu Šimíčkovi a jejich kolegům, kteří také oproti svým předchůdcům dostávají mnohem více podnětů.
Ústavní soud se zabýval jen otázkou vymahatelnosti práva (zdroj: ČT24)
V rychlosti vynikala také Eliška Wagnerová. Polovina stížností, které řešila jako zpravodajka, byla vyřízena za méně než 21 dní. Naopak u dalšího bývalého místopředsedy soudu Miloše Holečka článek uvádí medián 290 dní.
Z analýzy vyplývá, že dosud chyběla data, podle kterých výsledek stížnosti projednávané na Ústavním soudu záleží na přiřazení určitému soudci – tedy na náhodě. „Neměli by soudci Ústavního soudu častěji slaďovat své postoje k ústavněprávním otázkám, snažit se nalézt společnou míru citlivosti k porušování ústavy, která by reprezentovala soud jako celek a nereflektovala toliko postoje jednotlivého soudce?“ uvedli autoři Tereza Papoušková a Jan Papoušek.
Senátní i plenární věci se přidělují soudcům Ústavního soudu podle abecedního pořadí jejich jmen bez ohledu na předmět rozhodování. V případech, kdy jsou návrhy podány v jeden den, se bere také ohled na abecední pořadí jmen či názvů navrhovatelů. V každém druhém přidělovacím kole se vynechává předseda soudu a v každém čtvrtém kole místopředsedové soudu.