Asistenčním psům, kteří jsou pro handicapované nepostradatelnými pomocníky, chybí v zákoně opora. Na rozdíl od vodicích psů tak nemají garantovaný přístup například do autobusů nebo obchodů. Ombudsmanka Anna Šabatová požaduje změnu. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale návrh do konce volebního období předložit nestihne.
Do restaurace nebo do kostela je pustit nemusí. Asistenční psi stále nemají stejná práva jako vodicí
Čopr a Elza jsou dva psi, kteří pomáhají svým handicapovaným majitelkám. Úkol mají stejný, práva ale každý z nich jiná. Čopr patří nevidomé Petře Bezákové, a je tedy vodicím psem. Zákon o něm mluví jako o kompenzační pomůcce, s majitelkou tak může všude. Volný přístup tak mají na úřady i do kaváren. „Je důležité, že je to zákonem podpořeno, protože lidi na to slyší mnohem lépe,“ říká Petra Bezáková.
Do restaurace asistenčního psa nepustili kvůli hygieně
Elza taková práva nemá. Pokud chce do stejných prostor se svou čtyřnohou pomocnicí Barbora Štěpánková, musí se ptát. Jestli asistenčního psa pustí do obchodu, autobusu nebo restaurace, záleží vždy na majiteli. „Měla jsem ze začátku problém chodit do jedné restaurace, kde se pořád odvolávali na hygienu, a pak do kostela,“ popisuje Barbora Štěpánková.
Zákon, který by zajistil volný přístup všude i asistenčním psům, požaduje ombudsmanka Anna Šabatová po vládě. Ta úkolem vypracovat návrh pověřila ministryni práce a sociálních věcí loni v září. „Nevypadá to úplně nejlépe, zatím, pokud vím, ministerstvo návrh nepředložilo,“ říká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Návrh měl být podle ní předložen do konce loňského roku.
Podle ministryně práce a sociálních věcí to ale není jednoduchá věc. „My k tomu potřebujeme součinnost i dalších resortů a je to velice komplikovaná záležitost,“ vysvětluje ministryně Michaela Marksová (ČSSD). Stejných práv, jako má vodicí pes Čopr, se tak podle ministryně asistenční Elza do konce tohoto volebního období zřejmě nedočká.