Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem chce předat dokumenty potřebné pro zapsání na seznam UNESCO do letošního září. Podklady pak bude hodnotit komise: „Proces hodnocení nikdy netrvá méně než dva roky,“ uvedl náměstek pardubického hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL) s tím, že si komise může dodatečně vyžádat doplňující informace. Česko má zatím na seznamu UNESCO 12 kulturních památek.
Hřebčín v Kladrubech chce do UNESCO: Na posouzení komise ale bude čekat roky
Základem nominačních dokumentů je srovnávací studie hřebčínů zejména v Evropě, ale i na celém světě. Ta má potvrdit unikátnost kladrubského areálu. V květnu se ještě na toto téma uskuteční konference s mezinárodní účastí.
Česká republika má zatím na seznamu UNESCO 12 kulturních památek zapsaných v letech 1992 až 2003. Nově chce do seznamu ČR zařadit kulturní krajinu hřebčína, která je více než pět století utvářená chovem koní.
Náměstek Roman Línek věří, že hřebčín uspěje: „Pro údržbu a investiční rozvoj by se daly získat prostředky Evropské unie, která dává podporu památkám UNESCO. Klíčové je, že se potvrdí jedinečnost té lokality,“ dodal Línek. Areál loni navštívilo více než 30 tisíc lidí, značka UNESCO by turistický ruch ještě víc posílila.
Areál v Kladrubech představuje nejstarší velký hřebčín na světě
Hřebčín v Kladrubech nad Labem založil v dubnu 1579 císař Rudolf II., a areál tak představuje nejstarší velký hřebčín na světě. Za první republiky přitom téměř podlehl zkáze. Když chov zdejších starokladrubských koní převzal v roce 1918 stát, viděl v kladrubských stájích hlavně produkci plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Tradice starokladrubských vraníků takřka zanikla, kdyby ji ve 40. letech neobnovil profesor František Bílek.
V současnosti hřebčín chová pět set koní; v Kladrubech jsou ustájení starokladrubští bělouši a malé stádo českých teplokrevníků, ve stájích dceřiného hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku přešlapují starokladrubští vraníci.
Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní chované na území českých zemí. Jeho hlavním posláním bylo využití k ceremoniální a reprezentativní službě. Dnes se chová převážně ve dvou barevných variantách, a to bílé a černé. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena koní na světě a tvoří součást národního kulturního bohatství.
Základní kmenové stádo, které tvoří 65 klisen a čtyři hřebci v bílé barvě a stejný počet vraníků, bylo totiž v roce 2002 prohlášeno za národní kulturní památku. Hospodářské zvíře se tak podle ministerstva zemědělství poprvé v českých dějinách stalo oficiální součástí tuzemského kulturního dědictví.
První letošní hříbě v Kladrubech porodila kobylka Extracta
Areál prošel rekonstrukcí za 350 milionů
Česko chce komisi UNESCO přesvědčit i obnovou celého areálu, který procházel rekonstrukcí v minulých letech, a opravit se během ní podařilo většinu zdejších objektů, včetně šestnácti národních kulturních památek.
Kromě hlavního stájového areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov prošel obnovou i zámek, který se veřejnosti otevřel letos v dubnu, kostel svatého Václava a Leopolda, kočárovna, postrojovna, kaple Povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna a bývalá vodárenská věž.
GALERIE
Hřebčín v Kladrubech se představuje po rekonstrukci
Opravy hřebčína stály i s novými expozicemi 350 milionů korun, a o padesát milionů tak překročily stoprocentní evropskou dotaci. „Víme, že do areálu ještě budeme muset jako ministerstvo investovat, ale hlavní investice a rekonstrukce už byla provedena,“ prohlásil loni ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Rekonstrukce se ale dostala i do hledáčku policie, která kvůli opravám navrhuje obžalovat 17 lidí a pět firem.
Kladruby nejsou jedinou českou památkou, která usiluje o rozšíření tuzemského seznamu; punc UNESCO chtějí díky stavbám Dušana Jurkoviče získat také moravské Luhačovice, Žatec pro změnu usiluje o světové ocenění své chmelařské tradice – a o zápis stojí i západočeský lázeňský trojúhelník.