Ústavní soud (ÚS) odmítl udajně účelové jmenování přísedících u Krajského soudu v Brně. Zamítl tak stížnost jednoho z odsouzených. Podle něj metoda, jakou soud přiděloval přísedící, vyvolala pochybnosti, zda mezi nimi a předsedkyní nedošlo k osobní domluvě. ÚS ale rozhodl, že způsob, jakým byli jmenováni, nebyl porušením ústavního pořádku.
Jmenování přísedících u Krajského soudu v Brně nebylo účelové, rozhodl ÚS
Podle advokáta odsouzeného způsob, jakým soud jmenoval přísedící, umožňoval účelové zneužití a krajský soud tak systémově selhal. Už letos v červenci ale při veřejném projednávání uvedl, že jednání soudu podle něj nebylo osobně zaměřené proti jeho klientovi.
V době, kdy se projednával případ zmíněného muže, měl krajský soud pouze dva seznamy přísedících pro trestní senáty. Jeden pro Brno a Jihlavu a druhý pro Zlín. Odsouzený tak ve stížnosti ÚS uvedl, že nebyl uplatněn princip rovnoměrného rozdělení přísedících. Způsob, jakým soud přidělil ke kauze přísedící, totiž podle něj vyvolal dojem, že bylo porušeno jeho právo na zákonného zástupce, které úzce souvisí s právem na spravedlivý proces.
Počet přísedících
Soudkyně Jaroslava Bartošová, která v jeho případu rozhodovala, totiž měla v senátu dlouhodobě 15 přísedících. Bartošová se odvolávala na nepsané pravidlo, že předsedové senátu měli konkrétní skupinu přísedících, se kterými pracovali. Přiznala ale, že formální pravidlo neexistovalo.
Speciální vysílání ČT24 k nálezu Ústavního soudu (zdroj: ČT24)
Ústavní a Nejvyšší soud: jmenování nebylo nahodilé
ÚS nyní uvedl, že pravidla pro jmenování musí být jasně stanovená, transparetní a nezneužitelná. Dále zdůraznil, že jedním z pilířů nezávislosti soudnictví je právo na zákonného zástupce. Podle něj je ale nutné rozlišovat mezi soudci a přísedícími. To, že přísedící nebyli přidělováni tak transparentně jako soudci, není podle nálezu porušením ústavního pořádku.
Dodal, že systém přidělování nebyl nahodilý a přísedící nebyli vybírání svévolně. Zároveň doplnil, že jistý způsob jmenování existoval – soud využíval tabulkový seznam a jména se chronologicky točila. „Nelze dospět k závěru, že by v dané věci rozhodoval senát s nezákonně
ustanovenými přísedícími,“ řekl soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Ke stejnému závěru dospěl už dříve Nejvyšší soud. Ten se případem údajného netransparentního jmenování přísedících zabýval také. Uvedl, že metoda krajského soudu sice nesplňovala požadavky zákona, ale že jmenování přísedících nebylo aktem libovůle.
Pokud by se ústavní soudci s námitkami ztotožnili, mohlo by to podle některých interpretací zpochybnit nejen kauzu daného odsouzeného, ale i další brněnské případy. Dnešní nález si proto přišly poslechnout desítky lidí včetně podnikatele Abdullaha Zadeha obžalovaného z velkých daňových úniků. Zadehův případ taktéž řeší Krajský soud v Brně.