Správci Krkonošského národního parku chtějí nejvyšší české hory vrátit do povědomí lidí jako oázu unikátní přírody. V nové kampani upozorňují na takzvanou arkto-alpinskou tundru, která pokrývá 7,4 procenta z celkové rozlohy Krkonoš a která je světovým unikátem. Řada lidí totiž podle nich tyto hory vnímá především jako velké sportoviště.
Nad Pecí jako za polárním kruhem aneb tundra uprostřed Evropy
„Krkonošská arkto-alpinská tundra kombinuje jevy, které se vyskytují za polárním kruhem, a zároveň s nimi vysokohorské fenomény, které se najdou třeba v Alpách a dalších velkých horách, což Krkonoše nejsou," uvedl Jakub Kašpar, náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku.
Vliv na dnešní podobu Krkonoš měly ledovce. „Když zhruba před 20 tisíci lety ustoupily, v Krkonoších díky drsnému klimatu, které tam přetrvávalo, zůstaly druhy, které dnes nenajdeme prakticky nikde jinde než za polárním kruhem nebo v Alpách. A právě proto jsou Krkonoše takovým ostrovem Arktidy, ostrovem arkto-alpinské tundry uprostřed Evropy," uvedl Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku.
- V Krkonoších je 500 druhů mechů, přes 250 druhů lišejníků, víc než 1000 druhů hub, asi 1300 druhů brouků, 280 druhů ptáků a víc než 1000 druhů motýlů.
Rostliny krkonošské tundry
Krkonoše jsou nejsevernější místo výskytu borovice kleče, nízkého jehličnatého keře, který dobře zná každý návštěvník těchto hor. Na sever od nás už ale nikde neroste. Naši předkové dokonce borovici kleč v minulosti vysazovali na některých místech Krkonoš i uměle, protože se domnívali, že tam patří. „Nicméně se ukázalo, že na smilkových loukách, kde jsou květnaté druhy, se kleči daří tak, že v některých lokalitách začala vytlačovat přirozené druhy. S tím souvisí nutnost občas zasáhnout a některé keře kleče vyříznout," uvedl mluvčí parku Drahný.
GALERIE
Krkonoše
Krkonoše jsou zároveň nejjižnějším místem, kde se najde plodící malá rostlinka ostružiník moruška. Ta se na jih od Skandinávie nikde nevyskytuje - jen v Krkonoších, kde nejen roste, ale dokonce i plodí, připomněl náměstek ředitele parku Kašpar.
Ostružiník moruška přitom roste ve skandinávských zemích téměř v každém příkopu, podobně jako u nás třeba borůvky. Kromě něj je ale v krkonošské tundře spousta dalších druhů, které jsou méně nápadné, méně známé. „Jde o hořeček brvitý, nenápadný krásný druh z příbuzenstva hořců - ten nejznámější krkonošský je hořec tolitovitý, který máme ve znaku od založení parku. Jsou tam nádherné jarní druhy, jako je koniklec bílý alpský, krásné druhy kvetoucích trav jako ostřice bigelowova, ale i kvetoucí rostliny jako prha arnika,“ vyjmenoval Kašpar.
Fauna krkonošské tundry
Převážnou část živočichů v krkonošské tundře dokáže prý malokterý laik jednoznačně poznat. „Jsou to drobnější druhy. Když půjdete po úzkém rašeliništi a uvidíte tam poletovat vážku, je to šídlo horské. Když uvidíte například motýlka, bude to huňatec krkonošský,“ uvedl Drahný.
Příroda Krkonoš je unikátností srovnatelná s katedrálou svatého Víta
Návštěvníci Krkonoš by do tamní přírody měli podle správců Krkonošského národního parku vstupovat s úctou, protože arkto-alpinská tundra je podle nich tak vzácný ekosystém a fenomén Krkonoš, že ji přirovnávají k výlučnosti katedrály svatého Víta. „Jsou to stejné přírodní památky, jako máme kulturní. Chráníme je úplně stejně a lidé někdy mají trochu pocit, že Krkonoše jsou víc sportoviště, víc stadion pro vyžití než místo, pro které Krkonoše byly zřízeny národním parkem,“ konstatoval Drahný.
Zájemcům o detailnější seznámení s krkonošskou tundrou nabízí KRNAP exkurze s průvodcem v rámci programu Nás učí příroda. Nejbližší se uskuteční v sobotu 26. září.
Klíšťata i divoká prasata se dostávají v horách stále výš
Podle Jakuba Kašpara by aktuálně probíhající výzkumy měly říct, jak přesně se krkonošská tundra mění. „Co víme, mění se s vysokou pravděpodobností v souvislosti s probíhající klimatickou změnou - stoupá horní hranice lesa, což potenciálně může krkonošskou tundru ohrozit.“
Proměnami podle něj prochází druhové složení. Například stoupá nadmořská výška, ve které se běžně vyskytují klíšťata. „Stoupá taky nadmořská výška, do níž zacházejí divoká prasata, která v krkonošské tundře nebyla běžná," uvedl Kašpar s tím, že prasata do vysokých poloh chodí jen za potravou, nežijí tam trvale.
Studio 6: Krkonoše - tundra v srdci Evropy (zdroj: ČT24)