Česká inspekce životního prostředí ostře kritizovala snahu dobrovolníků z Nového Města nad Metují. Ti přenesli z vyschlého potoka do okolních toků stovky raků říčních, kteří by jinak uhynuli. ČT o tom informovala v úterých 28. července. Podle inspektorů ale nebyl jejich zásah odborný a mohl způsobit víc škody než užitku.
Zachránili raky, ale inspekce životního prostředí je ostře kritizuje
Místo ocenění přišla kritika. Dobrovolníci sice přenesli raky říční z vyschlého Janovského potoka na Náchodsku do říček v okolí, ale podle inspekce tím poskytli velmi špatný návod.
Erik Geuss, ředitel České inspekce životního prostředí, uvedl, že rozhodně není jejich cílem kritizovat záslužnou práci dobrovolníků. "Problém je v odbornosti postupu, protože neodborným postupem, pokud by takovou migraci raků prováděla osoba, která by nebyla dostatečně odborně zdatná, mohla by přivodit více škody než užitku," řekl Erik Geuss.
Situaci přirovnal k tomu, kdyby někdo špatně poskytl první pomoc člověku zraněnému při autohavárii. "Dobré úmysly často dláždí cestu do pekel," dodal Geuss. Česká inspekce životního prostředí podle něj rozhodně doporučuje, aby se v takových případech obraceli dobrovolníci na odborné orgány.
GALERIE
Aktivisté zachraňovali raky z vyschlého Janovského potoka
"V reportáži jsme skutečně viděli raka říčního, takže to by problém nebyl," uvedl Erik Geuss. Problém byl podle něj v tom, že celá aktivita dobrovolníků i její medializace poskytla ostatním špatný návod. "Jde o to, abychom v takových případech skutečně postupovali odborně a neohrozili tisíce raků například zavlečeným morem raků amerických," konstatuje Erik Geuss.
"Přemísťování chráněných živočichů může napáchat velké škody a jsou zde zcela nepominutelná rizika, která jsou větší, než to, že tam několik set jedinců je ohroženo vysycháním potoka," uvedl ve Studiu 6 Erik Geuss.
Dostali alespoň šanci
"Někteří možná přežijí, někteří ne, ale dostali alespoň šanci. Neskončili takhle," říká dobrovolný ochránce přírody Hugo Habrman a ukazuje v ruce uhynulého raka.
Inspekci vadí, že dobrovolníci nepožádali o pomoc záchrannou stanici. Ředitel České inspekce životního prostředí dodal, že standardní postup je se obrátit na odborné pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny, která má na webových stránkách seznam autorizovaných, certifikovaných záchranných stanic. "Tyto stanice mají základní povinnost neodmítnout. Ti je nemohli odmítnout," konstatoval Erik Geuss, ředitel inspekce.
Agentura ochrany přírody a krajiny a správy jednotlivých chráněných krajinných oblastí mají podle Erika Geusse na svých webových stránkách dokonce i postupy, co mají lidé v takových případech dělat.
V rozhovoru ve Studiu 6 pak Erik Geuss dodal, že podle všech dostupných informací se dobrovolní ochránci přírody na takovou akreditovanou záchrannou stanici neobrátili. "Já nevím, na koho se obrátili konkrétně," dodal Geuss.
Dobrovolní ochránci přírody ale věc popisují takto: "Volali jsme jim, záchrannou stanici JARO Jaroměr, a oni nám řekli, že jsou to prý raci američtí, že roznášejí mor, že s tím nechtěj mít nic společného," uvedl Vladislav Valášek.
Rak říční versus rak americký
V takových situacích pomůže Agentura ochrany přírody nebo my, vzkázala inspekce. Zachránci se ale s odborníky radili, třeba z Výzkumného ústavu vodohospodářského. Aby vyloučili, že přenesou raky americké. Ti šíří nákazu, která jim samým nevadí. Znalci je ujistili, že v potoce bez vody hynou domácí, zdraví raci říční.
"Raci američtí mohou normálně vegetovat, i když jsou infikováni račím morem. Jde o to, abychom zavlečením a třeba i migrací invazního druhu raka nezavlekli zásadní infekci na naši domácí populaci raka," řekl Erik Geuss. To by totiž podle něj mohlo znamenat, že z Česka úplně zmizí domácí raci a naši potomci by je znali leda z obrázků.
V rozhovoru ve Studiu 6 pak Erik Geuss doplnil, že zákon v tomto případě chrání zejména raka kamenáče, kterého žije po celé ČR asi 50 000 kusů. "Chrání ho mimo jiné tím, že zakazuje všechno, co by ho mohlo ohrožovat," uvedl Geuss.
Nechtěli se dívat na pohřebiště raků
Kdyby se dobrovolníci do záchranné akce nepustili, letošní sucho by konkrétně v Janovském potoce u Nového Města nad Metují nepřežilo víc než 300 raků říčních.
Dobrovolníci si přitom byli vědomi, že svým zákrokem porušují zákon. Považovali to ale v dané chvíli za asi nejrozumnější řešení: "Byly by jich tady na zemi stovky mrtvých. Proč? Vždyť by to tu bylo jako pohřebiště raků," říká Hugo Habrman.
"Udělali jsme to odborně, podle mě to ani nejde lépe udělat. Hlavně to bylo potřeba udělat rychle, protože raci umírali před očima. Zaplať pánbůh za každého, který přežil," uzavírá Hugo Habrman.
Inspekce zachránce pokutovat nebude. Doporučuje ale, aby lidé sami, kvůli riziku šíření infekce, žádné raky nezachraňovali.
Raci by bojovali na život a na smrt
Celková račí populace na území České republiky, tedy domácích raků kamenáče a raka říčního, čítá podle Erika Geusse 650 000 jedinců. Ti jsou rozmístěni prakticky po celé České republice. "A stanoviště jsou zpravidla obsazena. I kdyby raci, které přemísťujeme, nebyli infikováni račím morem, ale dostali by se do sídliště jiné skupiny raků, dojde více méně k boji na život a na smrt, a stejně je více než jisté, že část raků nepřežije," uvedl Geuss.
Ředitel České inspekce životního prostředí dodal, že člověk těžko poručí větru, dešti. "Myslím, že lidé by si měli přestat hrát na vládce přírody a měli by brát meteorologické a klimatické podmínky tak, jak jsou, a snažit se jim přizpůsobit. To platí samozřejmě o lidech a v říši živočichů to platí automaticky," uvedl Erik Geuss.
Události: Spor o stěhování raků (zdroj: ČT24)
Čím se rak říční a americký liší?
Rak říční (Astacus astacus, také Astacus fluviatilis, Potamobius astacus) je sladkovodní korýš z řádu desetinožců. Dorůstá délky až 25 cm. Žije v tekoucí vodě, je velmi citlivý na její znečištění a je proto indikátorem čistoty vodních toků. Dožívá se 15 až 20 let.
- Vyskytuje se v celé Evropě mimo Španělsko, severní Anglii a Irsko. V ČR se v současnosti vyskytuje přibližně na osmi stech lokalitách. Jeho stavy značně klesly v důsledku znečištění vod chemickými látkami a také kvůli tzv. račímu moru, což je plísňové onemocnění.
Rak pruhovaný nebo též rak americký (Orconectes limosus či Cambarus affinis) je druh raka z čeledi Cambaridae. Jedná se o původně severoamerický druh žijící na východním pobřeží od státu Maine až po stát Virginie. Byl však uměle vysazen i v Evropě.
- Do Evropy byl introdukován koncem 19. století a v současnosti se vyskytuje nejméně ve 20 evropských státech. Do České republiky se dostal pravděpodobně přirozenou migrací proti proudu Labe. Ve vodách dnešní ČR byl poprvé formálně doložen až v roce 1988 v Labi u Ústí nad Labem, ale zřejmě se u nás vyskytoval už v 60. letech 20. století.
- Jeho výskyt je především vázán na řeky Labe a Vltavu a jejich přítoky (např. Ohři, Jizeru, Cidlinu, Metuji, Otavu, Berounku, Lužnici, Sázavu). Mimo povodí Labe je dnes rak pruhovaný hlášen v ČR ještě na Osoblažsku v povodí Odry. Raci pruhovaní byli nalezeni také v mnoha menších tocích, obvykle však pouze v blízkosti ústí do některé z výše uvedených větších řek.
- Rak pruhovaný snáší i silné znečištění vody a není náročný na její kvalitu. Všeobecně se jedná o vysoce odolný druh. Lépe se vyrovnává s výraznými změnami prostředí.
- Jde o nebezpečný nepůvodní druh raka - vysoce nebezpečný je pro původní druhy raků. Je odolný vůči račímu moru a je schopný jej přenášet.
- Má vysokou schopnost kolonizovat nové lokality a velmi rychle se dál šířit. Vysokým rizikem je rovněž šíření tohoto druhu neinformovanou veřejností na nové lokality.
- Manipulace s rakem pruhovaným nebo jeho případné rozšiřování je v rozporu se zákony č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a s vodním zákonem, a jako takové může být pokutováno.
Zdroj: Wikipedie
Studio 6: Ředitel ČIŽP o záchraně raků (zdroj: ČT24)