Pattonově pomníku se v Plzni nedaří. Poprvé sochu odmítli radní, protože se na autora Jaroslava Bockera provalila spolupráce s StB a dílo navíc neprošlo výběrovým řízením. Vyobcovanou sochu si později vzala nedaleká Dýšinná. Podruhé se muselo měnit místo kvůli teplovodu pod vytipovaným pozemkem. Náměstek plzeňského primátora Vladimír Duchek je přesvědčený, že: „Šlo o souhru nešťastných náhod.“
Třetí pokus vyvolává další otazníky ještě před zahájením. Jaroslav Bocker se chce do soutěže znovu přihlásit a mnozí to kritizují. Nejen kvůli tomu, že by Pattona vytvořil umělec vedený ve svazcích StB, ale i proto, že by nakonec blízko sebe mohly stát dvě Pattonovy sochy od stejného autora. Sochař František Bálek ujišťuje: „Pro Plzeň by bylo lepší, kdyby nebyly dvě stejné, nebo podobné sochy, nebo sochy od jednoho autora.“ Myslí si, že Bocker bude mít před ostatními uchazeči nespornou výhodu, protože: „Dělal na tom léta, takže je nejpřipravenější.“
Jaroslav Bocker si nedovede představit, že by se soutěže nezúčastnil: „Vypadalo by to, že jsem zbabělý.“ František Bálek však namítá: „Jestli má někdo hroší kůži, ať se chová, jak se chová.“ Podle Jaroslava Bockera by měli mít všichni stejnou šanci a kritizuje hlasy, které volají proti jeho účasti v další soutěži: „Jsem trošku rozpačitý. Dozvěděl jsem se, že by se vyzvali jenom někteří sochaři.“ Ale podle primátora Pavla Rödla bude samozřejmě soutěž veřejná a přihlásit se může zcela každý. Náměstek primátora Petr Náhlík dodává: „V této zemi je obrovské množství dobrých sochařů, bude to velká soutěž.“
Radní se shodují, že na třetí pokus už musí Pattonův památník vyjít. A bez ostudy. Chtějí ho slavnostně odhalit při 65. výročí osvobození Plzně Američany.
