Horní Slavkov - Velitelé městských policií na Karlovarsku upozorňují na propastné rozdíly v sociálních jistotách mezi strážníky a policisty. Zatímco policista odejde do civilu se stotisícovou odměnou, strážník nedostane nic. A právě kvůli tomu teď lidé od městské policie odcházejí víc než v minulosti, Karlovy Vary už dokonce hlásí podstav. Policista totiž po 15 letech služby dostane od státu výslužné a pravidelnou rentu, navíc má poměrně velkou jistotu, že o svoji práci nepřijde třeba pro nadbytečnost. Oproti tomu městskou policii mohou zastupitelé kdykoli zrušit a strážníci odejdou bez jakékoli náhrady.
Na Karlovarsku citelně chybí strážníci
Podle nezávislého průzkumu se celých 98 % obyvatel Horního Slavkova na Sokolovsku se ve městě necítí bezpečně, takový výsledek ankety radní nepříjemně překvapil. Chtěli proto ve městě zřídit městskou policii. „Do výběrového řízení se přihlásil pouze jeden uchazeč, který nebyl ani z našeho města a ani v prodlouženém výběrovém řízení se nikdo další nepřihlásil,“ uvedla starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová (ODS).
Po 14 letech služby odešel velitel strážníků na Božím Daru k policii do sousedního města. Strážníci nemají žádné jistoty a ze dne na den je může zničit rozhodnutí zastupitelů, vysvětluje policista Martin Šlechta. Případ Horního Slavkova ho proto nijak nepřekvapil: „V mém věku 35 let čekat na to až mě zruší a ve 40 letech hledat práci je docela problém.“ Podobné argumenty slýchají od svých lidí i velitelé strážníků v Karlových Varech i Chodově. „Jsem přesvědčen, že by měli mít stejné podmínky a stejné zázemí, jako má policie České republiky,“ prohlásil velitel Městské policie Chodov Josef Kertézs.
Odborník, právník Radek Ondruš, který školí strážníky po celé republice, říká, že o zlepšení podmínek usilují města už od poloviny devadesátých let: „Jakékoliv pokusy zahrnout takové zrovnoprávnění do připravovaných návrhů novel vždy narazily na zásadní odpor.“
V dohledné době se tedy postavení strážníků určitě nezlepší, podle mluvčí ministerstva vnitra určité benefity strážníkům mohou poskytovat zřizovatelé, tedy obce a města. Radek Ondruš má však jiný názor, podle něj je naopak úkol státu, aby zajistil veřejný pořádek. Obce by na to neměly doplácet, většinou na to ani nemají peníze. Jako model by mohlo podle něj sloužit období První republiky, kdy všechny složky policie měly podobné jistoty.
Podle mluvčí ministerstva vnitra se zatím žádný návrh na změnu zákonů, které by upravovaly sociální jistoty strážníků, nepřipravuje.