Cheb (Karlovarský kraj) – Přehrada Skalka u Chebu je pro podnikatele, chataře a turisty i letos mrtvou zónou, hygienici tam každý rok zakazují koupání kvůli sinicím. Těm se ve vodě daří díky chemickým látkám, které do přehrady tekly z Německa. Radnice teď navrhuje vybagrovat celé dno, bahno totiž obsahuje i zbytky jedovaté rtuti. Ze studie, na které se podíleli vodohospodáři z německého Hofu, správce přehrady státní podnik Povodí Ohře, krajský úřad i město Cheb, vyplynul nepříliš optimistický závěr. Podle něj na potlačení sinic v přehradě zatím neexistuje jednoznačné řešení.
Sinice na Skalce jsou odolné
Hygienici na přehradě Skalka nedoporučují koupání kvůli sinicím většinou od počátku léta, i letos tu zákaz koupání platí už dva týdny. To vadí provozovatelům kempů, ale i stovkám chatařů a zahrádkářů. „Ven vylezete zelený jako vodník,“ konstatuje jeden z nich. Andrea Dašková z Krajské hygienické stanice Karlovy Vary doplnila: „Sinice mohou způsobit alergizaci kůže, jsou nebezpečné zejména pro děti a pro těhotné.“ Starosta Chebu Jan Svoboda (ODS) podotkl: „Pokud je tam zákaz koupání už od 1. července, proč tady ta přehrada vlastně je?“ Chebská radnice, Povodí Ohře a němečtí vodohospodáři tu vloni prováděli pokusy na odstranění sinic. V oddělených norných částech přehrady se zkoušely různé technologie. „Výsledky nedopadly příliš dobře a podle mých informací dává Povodí Ohře od celé záležitosti ruce pryč,“ prohlásil místostarosta Chebu Miroslav Plevný (nez.).
Vodohospodáři tvrdí, že použití chemických roztoků je jen krátkodobé řešení za hodně peněz bez ohledu na životní prostředí. „Potřebujeme řešit příčiny. Když to přirovnám, pokud vás budou bolet záda a budete brát prášky proti bolesti, je to de facto špatně, protože máte jít za doktorem,“ vysvětlil mluvčí společnosti Povodí Ohře Jan Svejkovský. Starosta Svoboda však namítl: „My jako představitelé města sledujeme především tu rekreační část. Povodí Ohře má zřejmě jiné úkoly.“
GALERIE
videogallery_55343
Starosta navrhuje, aby se dno celé přehrady vybagrovalo. Skalka se tak podle něj zbaví nejen sinic, ale i jedovaté rtuti, která je usazená v bahně. Jak ale potvrdil mluvčí Svejkovský, vyčištění by podle vodohospodářů stálo až půl miliardy korun: „Uložení na speciální skládky by bylo velice nákladné.“ Podle města i vodohospodářů by se musely najít dotace například z evropských fondů na životní prostředí.
Odbahnění čeká i Jordán v Táboře
Podobně náročný projekt se připravuje i v Táboře, kde by se měla odbahnit nejstarší vodní nádrž ve střední Evropě Jordán. Tento projekt se prioritně nezaměřuje na kvalitu vody, ale především na zkvalitnění vodohospodářských funkcí nádrže. S tím ale odbahnění souvisí. Práce v Táboře mají přijít na 464 milionů korun a měly by začít už v nejbližších měsících.
Projekt má ale i celou řadu odpůrců, kteří varují před nepořádkem, zápachem z bahna, komáry i zvýšenou nákladní dopravou. A to vše uprostřed města. Na negativní dopady na životní prostředí dlouhodobě upozorňuje občanské sdružení Pro klidný Tábor. Navíc protestují i lidé ze sousední Plané nad Lužnicí, do tamní pískovny se má totiž vytěžené bahno z Jordánu ukládat.
Tábor navíc dlouhodobě trpí hustým provozem na mezinárodní silnici E55, která vede středem města, a nákladní auta odvážející bahno z nádrže dopravní situaci ještě zhorší.
GALERIE
Přehrada Skalka