Mariánské Lázně válčí s bolševníkem

Mariánské Lázně - Mariánské Lázně získaly jedenáctimilionovou dotaci na likvidaci bolševníku velkolepého. Šťávy až tři metry vysoké rostliny původem z Kavkazu způsobují zpuchýření pokožky. Bolševník se šíří tak agresivně, že potlačuje ostatní vegetaci, na Mariánskolázeňsku se velmi rozšířil. Rostlinu likvidují chemicky i sekáním.

Proti bolševníku se už bojuje desítky let. Slabinou je, že jde o víceméně zásahy lokální. Těžko se k nim daří přesvědčit, případně donutit, všechny majitele pozemků. Teď se zapojuje i vedení Karlovarského kraje. Mariánskolázeňský projekt chápe jako pilotní, po ověření by na něj měly navázat další. „Pokud se nebude zasahovat v celém Karlovarském kraji, případně i na severu Plzeňska, tak to zas takový význam mít nebude, protože dojde k rozšíření této rostliny na uvolněné lokality,“ konstatuje autorka projektu a odbornice Lenka Pocová.

Místostarosta Mariánských Lázní Jiří Chval (ODS):

„Předfinancování projektu pro nás finančním rizikem zůstává, ale problém je natolik zásadní a rozsáhlý, že jsme do toho museli jít.“

Reportáž Zdeňka Soukupa (zdroj: ČT24)

Podstatné pro koordinaci postupu proti bolševníkové epidemii je vyjasnění strategie. Radní Karlovarského kraje Jaroslav Bradáč (ČSSD) upozorňuje, že se vždycky musí najít nositel projektu. „Ideální by bylo, kdyby tuto roli na sebe vzali majitelé pozemků nebo nějaké neziskové organizace,“ dodává Bradáč.

Lenka Pocová ale označuje za nejlepšího žadatele krajský úřad. Jedná se totiž podle ní o velké množství soukromých pozemků, jejichž majitelé by se museli oslovit, což je zbytečně komplikované. A především každý projekt nese i finanční riziko, dotace totiž není proplacena hned, ale až po vyhodnocení úspěšnosti projektu.

Bolševník na území ČR pravděpodobně nechal vysadit poprvé kníže Metternich, první záznam o jejich pěstování v parku zámku Kynžvart pochází z roku 1862 (vysazen byl ale patrně mnohem dříve, car Alexandr I. měl darovat semena bolševníku Metternichovi během Vídeňského kongresu, který probíhal v roce 1815). První zplanělé rostliny se v okolí objevují v roce 1877. Jeho rozšíření zpočátku hodně napomáhal fakt, že byl zpočátku považován za nenáročnou okrasnou květinu. Módní vlna pěstování tohoto bolševníku začala opadat v polovině 20. století, kdy se začaly v západní literatuře objevovat první varovné zprávy o potížích.

Bolševník velkolepý
Zdroj: ČT24