Starostové se shodují, že města dostávají méně peněz z daňových výnosů, ze svého přispívají na provoz státních úřadů i jejich zaměstnanců. Musejí šetřit a zadlužovat se, aby měly na spolufinancování dotací. „Daňové výnosy nedosahují výnosů, které byly před dvěma lety,“ říká starosta Sokolova Zdeněk Berka.
V současnosti je daň z přidané hodnoty sdílenou daní a její část automaticky směruje do obcí. To by podle starostů mělo platit i u částky, o kterou stát daň navýší. „Obce z tohoto výnosu nic nedostanou. To je velmi špatně a vyvolává to velké pobouření mezi těmi, kteří spravují rozpočty a mají starost o hospodaření obcí,“ dokládá místostarosta Kraslic Otakar Mika.
Reportáž Antonína Bruštíka a vstup Karla Vovesného
Peníze z vodného a stočného se do regionů nevrátí
„Pokud vzniká nová zátěž jak pro obyvatele, tak pro obce, tak pokud z toho nedostaneme vůbec nic zpátky, tak nemyslím, že to je v pořádku,“ myslí si primátor Karlových Varů Petr Kulhánek. Navýšenou daň lidé zaplatí například na vodném a stočném. Do regionu se ale nevrátí ani koruna, což je nespravedlivé, zlobí se místostarosta Kraslic: „Zcela pominou strukturu republiky. Tu netvoří jen státní rozpočet, ale rozpočty měst a obcí. Já to považuji za neuvěřitelnou věc.“
Finanční problémy obcí budou řešit nové daňové zákony, jak vysvětluje mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob: „Od začátku to tak bylo plánováno, a právě proto se zvyšuje sazba DPH, aby bylo na pokrytí nákladů spojených s důchodovou reformou.“ Podle něj by mělo ministerstvo financí nový zákon o rozpočtovém určení daní předložit vládě v první polovině letošního roku.
Některé vesnice přitom už jednou na zvýšení DPH doplatily. Například na Chodsku minulé zvýšení dramaticky prodražilo stavbu čističek a kanalizací za 128 milionů. Pět obcí zapojených do projektu muselo zaplatit mnohem vyšší částky za položky, které nedokázaly ovlivnit.
