Dobrovolníci pravidelně procházejí terén moravskoslezských Beskyd a vyhledávají pobytové znaky velkých šelem - stopy, trus, srst či zbytky kořisti. „V místě nálezů odebírají vzorky pro analýzy DNA či potravy a na vytipovaná místa umísťují fotopasti,“ uvedla koordinátorka vlčích hlídek Leona Machalová. Dodala, že od loňské zimy se začali dobrovolníci podílet i na mapování šelem v Jeseníkách.
Další funkcí hlídek je informovat o velkých šelmách. „Věříme, že dobrá informovat může předejít strachu, který vyvolala přítomnost šelem například v polovině devadesátých let v některých beskydských vesnicích,“ uvedla Machalová. Tehdy se do Beskyd vrátili vlci ze Slovenska, ochránci přírody odhadovali jejich výskyt na desítky kusů. „Vlna nenávisti a strachu z neznámého však vedla k tomu, že během následujících let byla zvířata upytlačena,“ vysvětlila.
Dobrovolnické hlídky proto fungují také jako prevence pytláctví. Přítomností v horách odrazují nelegální lovce. Vydávají se do míst, kde jsou velké šelmy v ohrožení, pátrají po známkách pytláctví, upozorňují na nalezené zakázané masité návnady. Letos dobrovolníci v Beskydech objevili například otrávenou návnadu. Chemická analýza pak prokázala přítomnost zakázaného jedu karbofuran.
Chráněná krajinná oblast Beskydy je jedinou oblastí v České republice, ve které se pravidelně vyskytují všechny tyto velké evropské šelmy. U vlků a medvědů jde v posledních letech pouze o dočasné a nepravidelné návštěvy ze sousedního Slovenska nebo Polska. Trvalá je jen populace rysů.
Největším nepřítelem těchto ohrožených zvířat jsou lidé, kteří je protizákonně loví. Ochránci přírody zdůrazňují, že udržení počtu šelem je důležité pro zachování únosné populace spárkaté zvěře. Přemnožení jeleni a srnci příliš spásají mladé stromky, lesní byliny a sazenice a brání tak obnově lesa. Ten pak nedokáže vyrůstat přirozeně sám, ale je nutné umělé vysazování.
