Výšková tlaková níže přinese proměnlivé počasí. Jak tento fenomén funguje?

Počasí v České republice bude tento týden ovlivňovat zvláštní meteorologický fenomén: výšková tlaková níže. Co to znamemá, popisuje meteorolog ČT Michal Žák.

Sotva jsme si oddechli od dešťů a bouřek uplynulého týdne, už předpovědi slibují zase přeháňky a bouřky, které by nás od středy až do konce týdne měly občas provázet.

Původně přitom předpověď pro tento týden počítala spíš se slunečným a poměrně teplým počasím. Změnu v plánech přinesla výšková tlaková níže. Meteorologické označení situace může pro někoho na první pohled znít nelogicky, neboť jak může být tlaková níže nahoře?

Výhled na středu
Zdroj: ČT24

Odpověď je vcelku jednoduchá. Na klasické přízemní povětrnostní mapě (kterou ukazujeme běžně i v relacích o počasí) najdeme tlakovou výši. Tedy situaci, která by měla přinášet právě málooblačné počasí zpravidla beze srážek.

Nicméně pro utváření počasí je důležité nejen to, co se děje u země, ale co se děje v celém vertikálním rozsahu troposféry (tedy spodní vrstvy atmosféry sahající u nás zhruba do výšky 11–⁠12 kilometrů). Pokud se ve střední troposféře (tedy typicky mezi 3 a 7 kilometry) nachází tlaková níže, je zaděláno na velkou oblačnost a často i srážky.

Jak fungují změny počasí

V takovém případě registrujeme v těchto hladinách atmosféry chladnější vzduch než v okolí. V dané oblasti pak existuje rychlý pokles teploty vzduchu s výškou, což podporuje výstupné pohyby, které přispívají k tvorbě oblaků a srážek. Často i vertikálně mohutné oblačnosti s výskytem přeháněk a bouřek. A právě takové počasí nás čeká v následujících dnech.

Vývoj přeháněk a bouřek je obvykle podpořen denním chodem teploty, tedy jsou častější v odpoledních hodinách, kdy se spodní vrstva vzduchu u země nejvíc prohřeje. Nicméně úplně vyloučit se nedají v kteroukoliv denní dobu.

Na přízemní povětrnostní mapě k nám zasahuje tlaková výše od severu, výšková tlaková níže je patrná pouze z výskytu oblačnosti a srážek
Zdroj: ČT24

Výškové tlakové níže jsou meteorologicky bezpochyby zajímavým útvarem, nicméně u prognostiků nebývají příliš oblíbené. Jejich pohyb je totiž poměrně pomalý a obtížně předpověditelný. Navíc jde zpravidla o malé útvary (často jen pár set kilometrů v průměru), což znamená, že malá změna jejich postupu vede ve finále k velké změně podmínek počasí v dané oblasti. Trochu to připomíná chování mastných ok na polévce – u nich taky nikdy přesně nevíte, kam se posunou.

V současnosti k nám výšková tlaková níže doputuje od severu a bude se nad Českem a Rakouskem udržovat až do začátku víkendu. Počítejme tedy s proměnlivým rázem počasí s možným výskytem přeháněk a bouřek. Mezi srážkami se ale občas oblaky i výrazněji protrhají a dočkáme se delších slunečných přestávek. V takových místech může teplota přesáhnout i 25 °C, jinak bude většinou mezi 19 a 24 °C.

Až se koncem týdne výšková tlaková níže odsune a současně i částečně vyplní, čeká nás teplejší počasí (o víkendu i tropických 30 °C). O moc stabilnější ale nebude, od jihozápadu k nám totiž začne proudit teplý a vlhký vzduch, ve kterém musíme zase počítat s možností výskytu bouřek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

Večerní mrazy potrápily ovocnáře, víkend však přinese první letní den roku

Česko má před sebou slunečný víkend s letními teplotami. V neděli mohou maxima vystoupat až na osmadvacet stupňů Celsia. Mrznout by už nemělo ani po ránu. Ve čtvrtek ale ještě teploty pod nulu klesly na většině území. Vyplývá to z předpovědi a informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Mrazy, které Česko zasáhly v noci na čtvrtek, způsobily ovocnářům podle odhadu rozsáhlé škody.
včeraAktualizovánovčera v 12:20

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Přichází slunečný týden bez srážek

Týden bude v Česku slunečný, srážky meteorologové nečekají. Ráno může při zemi mrznout, teploty přes den budou stoupat ke 20 stupňům Celsia. Mírně chladněji bude v polovině týdne. Na víkend se naopak oteplí a teploměr může ukázat i 25 stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
27. 4. 2026

VideoNejsušší duben za téměř čtyři dekády, sucho v Česku zesiluje

Sucho v Česku zesiluje. Už teď na jaře je například v části jižních Čech a Vysočiny extrémní. Vyplývá to z dat projektu Intersucho. I podle vodohospodářů je letošní duben nejsušší za posledních třicet šest let. Některé řeky jsou na pětině svého běžného průtoku – například na Vysočině chybí miliarda metrů krychlových vody. A podle předpovědí se bude situace zhoršovat. Nedostatek vody komplikuje nejen zemědělskou produkci, ale i volnočasové aktivity. S vodou tak musí šetřit i vodáci na českobudějovickém kanále.
24. 4. 2026

Ke konci týdne má být až dvacet stupňů a minimální srážky

V pátek a sobotu vystoupají denní teploty v Česku ke dvaceti stupňům Celsia, poté se mírně ochladí. V noci na pondělí teploty mohou klesnout pod nulu. Srážek bude v nejbližších dnech jen minimálně. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Satelitní snímky ukazují následky supertajfunu Sinlaku

Bouře Sinlaku krátce před příchodem na tichomořské souostroví Severní Mariany minulý týden zesílila do podoby supertajfunu páté kategorie. Vítr dosahoval rychlosti přes 260 kilometrů za hodinu a zasáhl vše, co mu stálo v cestě – od lidských obydlí až po ostrovní vegetaci. Po ničivém nárazu však živel postupně zeslábl. Podívejte se na snímky, které zachycují kontrast mezi podobou Severních Marian před příchodem bouře a po jejím úderu.
21. 4. 2026
Načítání...