Gérard de Nerval sestoupil do pekla a napsal o tom

Česky vyšlo nové kompletní vydání Dcer ohně od Gérarda de Nervala. Poprvé se tak k tuzemským čtenářům v úplnosti dostává dílo, které autor vydal v roce 1854. Překladatel Jiří Pelán navíc text provází poznámkami o různých zajímavých a běžnému čtenáři skrytých významech či souvislostech. Stěžejní dílo nejen francouzské literatury doplňují novela Aurelie a povídka Pandora.

Gérarda de Nervala chválil kritik F. X. Šalda, spisovatelka a editorka Věra Linhartová jej učinila postavou ve své próze Chiméra neboli Průřez cibulí, ve svém Manifestu surrealismu (1924) se k němu a jeho odkazu přihlásil André Breton. „Skutečně se zdá, že Nerval byl v úžasné míře naplněn oním duchem, kterého se dovoláváme,“ napsal.

Nervalovo stěžejní dílo nebylo českým čtenářům neznámé. Již před válkou přeložil Jaroslav Zaorálek část Dcer ohně, sonety Chiméry pak přeložil Karel Zlín a Jan Tomeš, přičemž o tomto překladu se velice kriticky vyjadřovala například Věra Linhartová či Miloslav Topinka. Oba tvrdili, že Chiméry jsou, pro svou stavbu, obrazivost, provázanost vnitřních rýmů a rytmus, prostě nepřeložitelné.

Supranaturalistické snění

Ostatně sám Nerval hovořil o tom, že Chiméry vznikly „ve stavu supranaturalistického snění“ a varoval před pokusy o jejich racionální výklad. Přesto se do nich Pelán pustil a čtenáři můžou jen ocenit jeho odvahu riskovat tváří v tvář tak mimořádně obtížnému textu.

Gérard de Nerval (1808 až 1855) bývá řazen k romantikům. V Chimérách někteří spatřují předzvěst symbolismu, zároveň je Nerval v jistých ohledech vnímán jako předchůdce surrealismu. Nebyl autorem pouze Dcer ohně, v soupisu jeho děl najdeme řadu dalších próz, dramat, ale také cestopisů; psal do novin, působil jako kritik.

Významná byla i jeho překladatelská činnost – jeho překlad prvního dílu Fausta dodnes figuruje v prestižní edici Pléiade, a je dokonce dochována nadšená Goethova reakce. Nerval překlad přitom pořídil ještě coby student lycea, což vzhledem k těžkému originálu prozrazuje básníkovo dokonalé zvládnutí řemesla, které později zcela vložil do služeb svých textů.

Dcery ohně

Psát své nejznámější a vrcholné dílo Dcery ohně začal v období po roce 1850. Podobně jako jiná Nervalova díla, i tato jsou, jak píše v zasvěceném doslovu Pelán, „svého druhu asambláží, jež vznikala poněkud chaoticky, ale jejíž motivická jednota je nesporná“. Jsou to textové asambláže „zvláštní, zároveň heterogenní i podivuhodně jednotné svou hlubinnou tematikou“.

Lze také mluvit o kanibalizování Nervalových textů, kdy autor používal fragmenty již hotových a vydaných děl při vzniku nových – vybrané pasáže zasazoval do nového kontextu. A kromě toho, nebyl sám, kdo se této metody držel.

Zajímavá je žánrová rozprostřenost díla: najdeme zde mimo jiné povídku psanou v dopisech i formou scénáře, autobiografické zápisky z období schizofrenních ataků i cyklus veršů. Dcery ohně tak nakonec čítají sedm prozaických textů, posléze Nerval připojil ještě úvodní dopis Alexandru Dumasovi a závěrem už zmíněných dvanáct sonetů Chiméry.

Nerval v Dcerách ohně literarizuje cenné výpovědi, vzpomínky, úvahy, jež propojuje s fantazií, leckdy značně vybuzenou. Texty tak mají jak věcnou, tak básnivou kvalitu, jako když v Písních a legendách z Valois nostalgicky vzpomíná na kraj svého dětství, na lidové písně, legendy a pohádky, jež i cituje, želí jejich zapomínání a nezájmu o tento odkaz minulosti.

Nerval řeší i morální dilemata, jako v próze Emilie, v níž nápadník nevědomky zabije ve válce otce své vyvolené a po zjištění této tragické shody náhod se vědomě vrhne do smrtící bitevní vřavy. „V potyčce umíráme, protože jsme potkali něco, co zabíjí; nikdo neumírá jen proto, že chce.“

Člověk je zdvojen

Své vrcholné texty psal Nerval duševně nemocný. Od roku 1841 trpěl stále častějšími psychickými poruchami, nejspíš se jednalo o ataky schizofrenie. Však také u něj čteme toto seznání: „Napadla mě hrozná myšlenka: Člověk je zdvojen.“ Opakovaně byl internován v různých ústavech, mezitím se snažil cestovat, psát, jeho psychický stav se ale zhoršoval.

Právě tehdy zřejmě nastalo období, kdy, jak píše v novele Aurelie, „pro mne začalo to, co nazvu přelitím snu do skutečného života. Od této chvíle vše občas získávalo dvojí podobu – aniž přitom úvaze kdy chyběla logika a aniž paměť přicházela o sebemenší podrobnosti toho, co se mi dělo. To jen mé skutky, zdánlivě nesmyslné, si podrobovalo to, co podle lidského rozumu nazýváme iluzí…“

Nerval si ve svých stavech, vizích zpočátku svým způsobem liboval, byl jimi okouzlen, fascinován. Ovšem očarování ze splynutí s všehomírem, kdy, jak napsal, podroboval „zkouškám posvátného zasvěcení“, sláblo.

„Co jsem učinil? Zkalil jsem harmonii magického světa, odkud má duše čerpala jistotu nesmrtelné existence. Byl jsem možná proklet, protože jsem chtěl proniknout obávané mystérium a porušil jsem božský zákon; nemohl jsem už očekávat nic jiného než hněv a pohrdání! Rozčilené stíny s křikem prchaly, črtajíce ve vzduchu osudové kruhy jako ptáci před příchodem bouře,“ ptal se sám sebe. Ale začaly převažovat jiné, již ne tak extatické stavy, jež posléze vedly k jeho dobrovolnému odchodu z tohoto světa.

Zůstaly jeho texty, vysoce poetické, zároveň autentické zprávy o temných zákoutích lidské duše. „Náhledy, které jsem získal, mě nicméně činí šťastným, a nyní srovnávám tu řadu zkoušek, jimiž jsem prošel, s tím, co pro lidi ve starověku představovala myšlenka sestupu do pekel.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...