Steven Spielberg kritizoval myšlenku, že by se starší filmy měly upravovat tak, aby vyhovovaly modernímu vnímání. Šestasedmdesátiletý filmař v rozhovoru na setkání Time 100 Summit mimo jiné znovu zalitoval, že upravil film E.T. – Mimozemšťan.
E.T. - Mimozemšťan patří ke kultovním snímkům nejen americké kinematografie. Příběh mimozemského tvora, který hledá cestu domů, měl premiéru v roce 1982. U příležitosti dvacátého výročí se dočkal nové verze. Pozměněny byly některé záběry, vizuální efekty a další scény. Spielberg mimo jiné ve scéně s agenty FGI vyměnil pistole v rukou policistů za vysílačky.
Změny litoval už dříve a své tehdejší rozhodnutí kritizoval i v rozhovoru na Time 100 Summitu. „Byla to chyba. Nikdy jsem to neměl dělat. E.T. je produktem své doby,“ uvedl. Svůj názor vztáhl na kinematografii obecně: „Žádný film by neměl být revidován podle optiky, jakou na něj nahlížíme dnes, ať už dobrovolně, nebo z donucení.“
Dodal, že nikomu nedoporučuje, aby starší díla upravoval. „Všechny naše filmy jsou jakýmsi ukazatelem toho, kde jsme byli, když jsme je natáčeli, jaký byl svět a co svět přijímal, když jsme ty příběhy zveřejnili,“ míní.
Nedotknutelný Willy Wonka
V té souvislosti byl Spielberg dotázán i na úpravy v literatuře, konkrétně v knihách pro děti Roalda Dahla. V románech Karlík na čokoládu nebo Čarodějnice editoři změnili vyjádření týkající se váhy, mentálního zdraví nebo rasy, které by mohly působit urážlivě.
Spielberg zpočátku vtipkoval, že „nikdo by se nikdy neměl pokoušet vzít Willymu Wonkovi čokoládu“, ale pak dodal: „Pro mě je (Dahlova tvorba) nedotknutelná. Je to naše historie, naše kulturní dědictví. Nevěřím na cenzuru v tomto smyslu.“
Podobnou úpravou pro čtenáře v moderní době prošly v poslední době knihy proslulé autorky detektivek Agathy Christie nebo Iana Fleminga, jenž představil světu neporazitelného agenta Jamese Bonda.
Jih proti Severu s vysvětlením
V případě filmů se velká vlna žádostí o revizi – a také kritika takových vylepšení – zvedla před třemi lety po smrti Afroameričana George Floyda, který zemřel při zatýkání kvůli zákroku policisty. Floyd se stal symbolem pro následující celoamerické protesty proti policejní brutalitě a rasismu.
Streamovací platforma HBO stáhla na chvíli z nabídky klasiku Jih pro Severu, aby romantické drama z dob americké občanské války opatřila komentářem zasazujícím příběh do příslušného kontextu.
Poměrně bouřlivá diskuse následovala také poté, co americký magazín Variety zveřejnil seznam filmů, které by si podle listu zasloužily připojit „varování“ a vysvětlení. Do výběru zařadil i oscarové trháky jako Forresta Gumpa (znevažujícího lidi s handicapem či aktivisty) a Mlčení jehňátek (za vymezení vůči transsexuálům).
A nedotknul se jen starších titulů, ale i třeba Tarantinova snímku Tenkrát v Hollywoodu z roku 2019. Líčení zlaté éry továrny na sny spojené se skutečnou vraždou, za níž stáli fanatici kolem Charlese Mansona, přehlíží podle Variety nadřazenost vůči menšinám.
Bullit místo Indiana Jonese
Spielberg na seznamu našel také jeden svůj film – Indiana Jones a Chrám zkázy z roku 1984. Dobrodružný příběh podporuje podle Variety stereotypy, když „exotické“ padouchy vykresluje jako primitivní a krvežíznivé.
Archeologa a dobrodruha Indiana Jonese sice čeká letos v červnu po letech další výprava do kin, v hlavní roli s digitálně omlazeným Harrisonem Fordem, ale už bez režie Stevena Spielberga, jehož nahradil James Mangold.
Spielbergův další počin není potvrzen, nicméně podle listu The Guardian by mělo jít o drama založené na hlavní postavě z filmu Bullitův případ z roku 1968. V původním příběhu Steve McQueen odkrývá praktiky mafiánské organizace. V novém filmu se spekuluje o obsazení Bradleyho Coopera.
