Literáti kritizují ministerstvo kultury za podmínky dotačního programu

Nahrávám video
Literáti kritizují ministerstvo kultury za byrokracii
Zdroj: ČT24

Z Národního plánu obnovy, v němž je na financování kulturních projektů vyhrazeno v celkovém objemu necelých pět a půl miliardy korun, získá podporu i literární tvorba. První výzva už byla ukončena, mezi literáty vyvolala kritiku.

Výzvu na podporu píšících autorů označují někteří literáti za promarněnou šanci, výsměch spisovatelům či administrativní šiml.

„Hodně prostoru se věnuje specifikaci vašich výdajů, rozpočtu, čestnému prohlášení o střetu zájmu, věcem, které zkrátka nedávají smysl. A v tom kontextu to, na co by se vaše pozornost měla soustředit nejvíc, popis díla, na kterém chcete dělat, je úplně marginální,“ udivuje nejen spisovatelku Petru Hůlovou.

„V realitě to vůbec nemá smysl, protože nejde o podporu umění a umělců, je to naopak další zátěž. Je to nesmírně ponižující,“ dodává Radka Denemarková. „Museli bychom si najmout tým lidí, kteří umějí pracovat s byrokraticky nesmyslnými formuláři,“ obává se. Přitom podle spisovatelčiných slov i její vlastní zkušenosti s tvůrčími stipendii i ze zahraničí ukazují, že je možné vše nastavit mnohem jednodušeji.

Ministerstvo kultury: Podmínky jsou běžné

Ministerstvo kultury se brání s tím, že jde o běžné dotační podmínky jako u českých dotací, tato dotace ale musí respektovat pravidla Evropské komise.

„Je nám to trochu líto, protože jsme podmínky dotačního titulu konzultovali s odbornou veřejností a ty podmínky jsou velmi podobné, ale mnohem benevolentnější než u českého národního titulu. Nejsou tam ani jiné částky. Jediné, v čem se to liší, je, že musí být skutečně vedeny účetní doklady, které je potřeba doložit,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.

Méně peněz u poezie než prózy

Velkou nevoli zvedlo i finanční rozdělení mezi prózou a poezií. Autoři románů mohou žádat o dotaci ve výši sto tisíc, kdežto básníci mohou počítat maximálně s třicetitisícovou podporou. „Nejde přeci o to, v jakém oboru nebo žánru pracujeme, jde o to, že i kdyby to bylo dílo o deseti stranách, může mít světový dosah, protože nejde prošlapanými cestami,“ namítá Denemarková.

Podle resortu kultury ale zájem o dotaci dokazuje, že byla vypsána správně, protože se přihlásilo více žadatelů než o klasický český dotační titul. V následujících třech letech má být investováno do rozvoje tuzemské literární tvorby dvanáct milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 11 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 14 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 23 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...