Z Národního plánu obnovy, v němž je na financování kulturních projektů vyhrazeno v celkovém objemu necelých pět a půl miliardy korun, získá podporu i literární tvorba. První výzva už byla ukončena, mezi literáty vyvolala kritiku.
Literáti kritizují ministerstvo kultury za podmínky dotačního programu
Literáti kritizují ministerstvo kultury za byrokracii (zdroj: ČT24)
Výzvu na podporu píšících autorů označují někteří literáti za promarněnou šanci, výsměch spisovatelům či administrativní šiml.
„Hodně prostoru se věnuje specifikaci vašich výdajů, rozpočtu, čestnému prohlášení o střetu zájmu, věcem, které zkrátka nedávají smysl. A v tom kontextu to, na co by se vaše pozornost měla soustředit nejvíc, popis díla, na kterém chcete dělat, je úplně marginální,“ udivuje nejen spisovatelku Petru Hůlovou.
„V realitě to vůbec nemá smysl, protože nejde o podporu umění a umělců, je to naopak další zátěž. Je to nesmírně ponižující,“ dodává Radka Denemarková. „Museli bychom si najmout tým lidí, kteří umějí pracovat s byrokraticky nesmyslnými formuláři,“ obává se. Přitom podle spisovatelčiných slov i její vlastní zkušenosti s tvůrčími stipendii i ze zahraničí ukazují, že je možné vše nastavit mnohem jednodušeji.
Ministerstvo kultury: Podmínky jsou běžné
Ministerstvo kultury se brání s tím, že jde o běžné dotační podmínky jako u českých dotací, tato dotace ale musí respektovat pravidla Evropské komise.
„Je nám to trochu líto, protože jsme podmínky dotačního titulu konzultovali s odbornou veřejností a ty podmínky jsou velmi podobné, ale mnohem benevolentnější než u českého národního titulu. Nejsou tam ani jiné částky. Jediné, v čem se to liší, je, že musí být skutečně vedeny účetní doklady, které je potřeba doložit,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
Méně peněz u poezie než prózy
Velkou nevoli zvedlo i finanční rozdělení mezi prózou a poezií. Autoři románů mohou žádat o dotaci ve výši sto tisíc, kdežto básníci mohou počítat maximálně s třicetitisícovou podporou. „Nejde přeci o to, v jakém oboru nebo žánru pracujeme, jde o to, že i kdyby to bylo dílo o deseti stranách, může mít světový dosah, protože nejde prošlapanými cestami,“ namítá Denemarková.
Podle resortu kultury ale zájem o dotaci dokazuje, že byla vypsána správně, protože se přihlásilo více žadatelů než o klasický český dotační titul. V následujících třech letech má být investováno do rozvoje tuzemské literární tvorby dvanáct milionů korun.