Výstava ukazuje československý i současný design brýlí. Saskia Burešová si ty své už vybrala

3 minuty
Výstava ukazuje design brýlí v Československu i současné trendy
Zdroj: ČT24

Po chebském Retromuseu si zájemci mohou prohlédnout výstavu Brejle a okuliare i v pražské Galerii UM. Expozice přibližuje zejména design brýlí od československých výrobců, ukazuje ale i nejstarší sběratelské kousky ze zahraničí. Až do 28. května návštěvníci také zjistí, jak si brýle představují současní studenti UMPRUM.

„Přejetí nákladním autem vydrží československé brýle,“ tvrdil filmový týdeník v roce 1957 o výrobku tehdy národního podniku Okula Nýrsko. Kurátor výstavy Ondřej Vicena, který dnes působí v nýrské společnosti jako designér, chce ukázat, že brýle z československých závodů mohly designem konkurovat světové produkci.

Mezi exponáty nechybí výrazné obruby, které od šedesátých do osmdesátých let navrhoval Jaroslav Trubač. Rukama mu prošlo na dva a půl tisíce obrouček, na výstavu se dostaly i ty první, které pro nýrskou Okulu navrhl, nebo některé experimenty. Třeba štěrbinové brýle inspirované eskymáckou ochranou očí proti sněžné slepotě. „Dodnes jsou to podpultové brýle,“ podotýká Trubač.

Tváří je Saskia Burešová

Některé obroučky zůstaly prototypem, většinu inovací se ale Trubačovi podařilo prosadit. V továrně vyvíjeli vlastní materiály, dováželi minimum. „Brýle se i v dnešní době pořád dělají starou technologií – frézováním. Každý detail je jeden krok v obrábění deskového materiálu,“ popisuje Ondřej Vicena.

Za Československa byly módními ikonami, pokud jde o brýle, zpěvačka Naďa Urbánková či hlasatelka Saskia Burešová. Ta se stala hlavní tváří výstavního projektu. Přiznává, že brýle jsou pro ni vášeň, nicméně celý život zůstává věrná jednomu stylu. „Brýle ženu zdobí, ale je důležité vybrat si správný tvar,“ podotýká. Některé brýle nosí už desítky let.

Historie i trendy

Výstava nahlíží ještě hlouběji do minulosti díky kolekci nejstarších brýlí z celého světa, již shromáždil sběratel Vilém Rudolf. V českých zemích se rozvoj brýlařství datuje do druhé poloviny devatenáctého století. Aktuální trendy zastupují návrhy studentů a absolventů UMPRUM, včetně projektu „sluneční brýle pro známou osobnost“. Designové kousky studenti navrhli pro Jana Cinu, Martu Kubišovou nebo Davida Vávru.

Trendem příštích let bude podle designérů větší využití 3D tisku. Nové technologie umožní snadnější tvarování na konkrétní tvář. Poptávka po brýlích poroste i kvůli budoucímu splynutí digitálního a reálného světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...