Muzeum paměti XX. století by mohlo začít „vzpomínat“ v roce 2023

Muzeum paměti XX. století nastínilo plány svého fungování. Expozice připomínající hrůzy totalitních režimů by se měla otevřít v roce 2023 v Domě pážat na Hradčanech, veřejnost do ní ale může nahlédnout už v sobotu 19. června. Prostory nejprve musí projít rekonstrukcí, nicméně muzeum s nimi počítá jako s dočasnými. V budoucnu by měla vzniknout rozsáhlejší expozice v tribunách Strahovského stadionu. I ty čekají rozsáhlé opravy.

„Jsme přesvědčeni, že na totalitní režimy, na hrůzy totalitních režimů a jejich oběti a lidi, kteří byli schopni se totalitnímu režimu vzepřít, nesmíme zapomínat,“ vyzdvihla důležitost instituce předsedkyně správní rady Hana Kordová Marvanová (STAN).

Třeba jako ve Varšavě

Instituce, zřizovaná z veřejných peněz, podle ní v Česku chyběla, proto Hlavní město Praha v roce 2019 Muzeum XX. století založilo. Formálně vzniklo ke třicátému výročí sametové revoluce, dosud ale fungovalo bez stálých prostor. Sídlo by na několik let mělo najít na Hradčanech, Dům pážat muzeu na dobu neurčitou už dříve zapůjčilo město.

Objekt byl dlouhá léta prázdný, záměry komerčního využití se nesetkávaly s úspěchem. Za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat pánů z Martinic. Později byl využíván k sociálním účelům a za první republiky zde fungovala mateřská škola. Od sedmdesátých let dvacátého století v něm sídlil Útvar hlavního architekta města Prahy.

Dvoupatrová stavba poskytne muzeu zázemí pro expozici i související vzdělávací činnost či záznamy vzpomínek svědectví pamětníků. Cílem je vybudovat prostor po vzoru obdobných zahraničních institucí, organizátoři jmenují především Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě. Jako příklad se uvádí ale i Muzeum druhé světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Jad Vašem v Jeruzalémě.

Místo i pro Koněva

Expozici muzeum připravuje. Zatím má hotovu objemovou studii a proveden byl stavebně-historický průzkum stavu budovy. Čeká se na dokončení stavební studie proměny paláce. Následně bude muzeum hledat v soutěži zhotovitele.

„Pokud bude příznivá situace, tak doufáme, že se někdy v příštím roce začne budova adaptovat, potom snad už v krátkodobém výhledu budeme moci zde být trvale, nejen na jednodenní akce,“ doufá ředitel muzea Jan Kalous. Plně otevřen by podle něj palác mohl být v roce 2023. Kromě přestavby budovy nyní zástupci města a muzea hledají způsob financování jeho chodu.

Muzeum už do svých sbírek získalo řadu exponátů. Mimo jiné tu bude stát problematická socha maršála Koněva, původně umístěná na Praze 6. K vidění by měla být také například pracovní rubáška Jana Palacha ze Sovětského svazu nebo plechová bedna z padesátých let, v níž byly uchovávány filmy zachycující Rudolfa Slánského. „Získali jsme darem sbírku dokumentů po Bedřichu Hostičkovi, jednom z politických vězňů odsouzených v procesu s Miladou Horákovou,“ doplnil historik Petr Blažek.

Budoucnost je na Strahovském stadionu

„Samozřejmě má toto místo své limity, a to je malý prostor,“ podotkla na adresu Domu pážat Marvanová. V budoucnu se proto počítá se rozsáhlejší expozicí na Strahovském stadionu. V zrekonstruovaných prostorách tamních tribun by měl zároveň fungovat i Institut Paměti národa.

Zakladatel projektu a ředitel související neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa loni v únoru rezignoval na členství ve správní radě muzea. Důvodem bylo, že správní rada odmítla využít vzpomínky pamětníků uložených v databázi Paměť národa.

Ambiciózní společný projekt je teprve na začátku. Technický stav stadionu neslibuje, že by se s jeho otevřením dalo v nejbližších letech počítat.

Nahrávám video
Muzeum paměti XX. století nastínilo své plány
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března.
před 1 hhodinou

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 19 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026
Načítání...