Muzeum paměti XX. století by mohlo začít „vzpomínat“ v roce 2023

Muzeum paměti XX. století nastínilo plány svého fungování. Expozice připomínající hrůzy totalitních režimů by se měla otevřít v roce 2023 v Domě pážat na Hradčanech, veřejnost do ní ale může nahlédnout už v sobotu 19. června. Prostory nejprve musí projít rekonstrukcí, nicméně muzeum s nimi počítá jako s dočasnými. V budoucnu by měla vzniknout rozsáhlejší expozice v tribunách Strahovského stadionu. I ty čekají rozsáhlé opravy.

„Jsme přesvědčeni, že na totalitní režimy, na hrůzy totalitních režimů a jejich oběti a lidi, kteří byli schopni se totalitnímu režimu vzepřít, nesmíme zapomínat,“ vyzdvihla důležitost instituce předsedkyně správní rady Hana Kordová Marvanová (STAN).

Třeba jako ve Varšavě

Instituce, zřizovaná z veřejných peněz, podle ní v Česku chyběla, proto Hlavní město Praha v roce 2019 Muzeum XX. století založilo. Formálně vzniklo ke třicátému výročí sametové revoluce, dosud ale fungovalo bez stálých prostor. Sídlo by na několik let mělo najít na Hradčanech, Dům pážat muzeu na dobu neurčitou už dříve zapůjčilo město.

Objekt byl dlouhá léta prázdný, záměry komerčního využití se nesetkávaly s úspěchem. Za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat pánů z Martinic. Později byl využíván k sociálním účelům a za první republiky zde fungovala mateřská škola. Od sedmdesátých let dvacátého století v něm sídlil Útvar hlavního architekta města Prahy.

Dvoupatrová stavba poskytne muzeu zázemí pro expozici i související vzdělávací činnost či záznamy vzpomínek svědectví pamětníků. Cílem je vybudovat prostor po vzoru obdobných zahraničních institucí, organizátoři jmenují především Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě. Jako příklad se uvádí ale i Muzeum druhé světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Jad Vašem v Jeruzalémě.

Místo i pro Koněva

Expozici muzeum připravuje. Zatím má hotovu objemovou studii a proveden byl stavebně-historický průzkum stavu budovy. Čeká se na dokončení stavební studie proměny paláce. Následně bude muzeum hledat v soutěži zhotovitele.

„Pokud bude příznivá situace, tak doufáme, že se někdy v příštím roce začne budova adaptovat, potom snad už v krátkodobém výhledu budeme moci zde být trvale, nejen na jednodenní akce,“ doufá ředitel muzea Jan Kalous. Plně otevřen by podle něj palác mohl být v roce 2023. Kromě přestavby budovy nyní zástupci města a muzea hledají způsob financování jeho chodu.

Muzeum už do svých sbírek získalo řadu exponátů. Mimo jiné tu bude stát problematická socha maršála Koněva, původně umístěná na Praze 6. K vidění by měla být také například pracovní rubáška Jana Palacha ze Sovětského svazu nebo plechová bedna z padesátých let, v níž byly uchovávány filmy zachycující Rudolfa Slánského. „Získali jsme darem sbírku dokumentů po Bedřichu Hostičkovi, jednom z politických vězňů odsouzených v procesu s Miladou Horákovou,“ doplnil historik Petr Blažek.

Budoucnost je na Strahovském stadionu

„Samozřejmě má toto místo své limity, a to je malý prostor,“ podotkla na adresu Domu pážat Marvanová. V budoucnu se proto počítá se rozsáhlejší expozicí na Strahovském stadionu. V zrekonstruovaných prostorách tamních tribun by měl zároveň fungovat i Institut Paměti národa.

Zakladatel projektu a ředitel související neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa loni v únoru rezignoval na členství ve správní radě muzea. Důvodem bylo, že správní rada odmítla využít vzpomínky pamětníků uložených v databázi Paměť národa.

Ambiciózní společný projekt je teprve na začátku. Technický stav stadionu neslibuje, že by se s jeho otevřením dalo v nejbližších letech počítat.

8 minut
Muzeum paměti XX. století nastínilo své plány
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 7 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 11 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
včera v 17:00

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
včera v 15:53

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
včera v 13:05

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...