Kritici poprvé ocení krátké filmy. I po úspěšné Dceři filmařům chybí kontinuální podpora

Nejvíce nominací v letošních Cenách české filmové kritiky získaly filmy Šarlatán a Krajina ve stínu, pozornost se ale bude upínat i na jiné kategorie. Kritici letos poprvé ocení i krátké filmy, které vznikly na FAMU, v kategorii objev roku zase o ocenění bojují dva úspěšné dokumenty. Jakou zprávu to podává o české kinematografii?

Jedním z nominovaných krátkých titulů je snímek režiséra Adama Martince nazvaný Anatomie českého odpoledne, který se opírá o skutečnou tragickou událost, kdy v roce 2018 v jezeře Lhota utonuli dva chlapci. Tvůrci dění umisťují na pláž během parného léta, kde stoupá nervozita, napětí i neurvalost mezi personálem a návštěvníky, a kde ani tragédie nemůže osazenstvo vytrhnout z nabručené letargie.

„Anatomie českého odpoledne je typická exhibice studenta FAMU, který chce doložit schopnost svých vypravěčských a režijních schopností. V důsledku toho v ní najdeme pár věcí, co by šly označit jako ,samoúčelʼ, na druhou stranu právě v tom spočívá síla studentských filmů,“ myslí si filmový kritik Martin Svoboda.

Dvaadvacetiminutový snímek částečně stojí i na pointě ohledně identity ztracených a zemřelých dětí. Skutečná událost, na níž se v mediálním prostoru nabalily dezinformace ohledně jejích viníků, není ve filmu nikdy explicitně zmíněna, tvůrcům spíše posloužila k prozkoumání kolektivní (ne)viny. I další nominované krátké filmy tematizují skutečné bolavé události.

Ve snímku M E Z E R Y režisérka Nora Štrbová vzpomíná na svého zesnulého bratra rozvolněnou formou, která v podobě animovaného experimentu kopíruje asociativní procesy mozku zasaženého degenerativní nemocí. V posledním nominovaném kraťasu jménem Pripyat Piano se zase filmařka Eliška Cílková vydává do zarostlého ukrajinského sídliště, odkud se desítky let po černobylské havárii ozývá hudba.

Film se v Česku nedaří rozjet jako „kontinuální byznys“

Český krátký film na sebe po delší době upozornil hlavně loni, když byla na Oscara nominovaná studentka FAMU Daria Kashcheeva se svým loutkovým dramatem Dcera. „Studentské filmy jistě představují to nejlepší, co můžeme v českém filmu najít. Je ale potřeba poznamenat, že tím česká kinematografie není nutně výjimečná ani že to je pozitivní,“ komentuje to Svoboda.

Zároveň totiž upozorňuje, že se absolventům filmových škol zpravidla nedaří svůj talent uplatnit po opuštění školy. „Aby tedy mohli být příslibem, musíme se paradoxně dívat mimo školní prostředí na zbytek systému,“ dodává.

Podle publicisty je problémem, že v Česku producenti financují každý projekt zvlášť, financování filmů ale závisí z velké části na několika málo institucích, které udělají granty a vstupují do koprodukce. Jde tak o prostředí, kde se nedaří rozjet film jako kontinuální byznys, kde se buduje know-how a zázemí, které by se mohly přelévat z jednoho projektu do dalšího. U každého „příštího“ filmu začíná vše nanovo, což je časově náročné a vysilující, když tím mají tvůrci procházet opakovaně.

„Jeden producent se mi nedávno zmiňoval, že jeho kolegové byli po produkci jistého ambiciózního filmu tak vysílení, že po jeho dokončení se těšili na to, že prodají počítače, na nichž se animovalo, a uzavřou tenhle projekt, namísto aby získané know-how zužitkovali a natočili další podobný film mnohem snáz, rychleji a levněji,“ vypráví Svoboda.

Nová šichta podle kritika vybízí k debatě o dokumentaristice

V kategorií objev roku jsou nominování filmaři Jindřich Andrš za dokument Nová šichta a Viera Čákanyová za experimentální snímek FREM. Nominace doplňuje herec Cyril Dobrý, který se objevil v seriálu České televize Zrádci. Svobodovi v nominovaných chybí dokument Vlci na hranicích, který nesplnil pravidla klasické kinodistribuce, jinak je ale s výběrem spokojený.

„Nová šichta je jistě jedním z nejlepších českých dokumentů a obecně filmů minulého roku. Je z ní patrné osobní nadšení a zájem Jindřicha Andrše. Nejsem si úplně jistý vítězstvím na festivalu v Jihlavě, zvlášť v konkurenci dospělejších a mnohoznačnějších Vlků na hranicích. Nová šichta je spíš film vyvolávající zajímavou diskusi o dokumentaristice, než že bych ji stavěl jako dokumentaristický vzor. To ale může být nakonec mnohem přínosnější, zajímavější a zábavnější,“ myslí si Svoboda.

Čeští filmaři loni točili i navzdory pandemii

Nadcházející distribuční rok nicméně přináší několik dalších českých příslibů od nastupující generace tvůrců, i když je možné, že se jejich uvedení bude posouvat kvůli pandemii a uzavřeným kinům. Do kin se ale chystá například hraný debut režiséra dokumentu Amerika Jana Foukala Marťanské lodě nebo nový snímek tvůrce Nenasytné Tiffany Andyho Fehu nazvaný Shoky & Morthy: Poslední velká akce.

V létě také režisér Michal Nohejl natočil snímek Okupace, který se odehrává v 70. letech v jednom divadelním baru. Do doby kolem roku 1968 se vrátila i režisérka Beata Parkanová, která loni točila snímek Slovo o manželském páru, jehož morální nastavení zkouší okolí. Navzdory epidemii také dotočili nové filmy režiséři Olmo Omerzu (Atlas ptáků) a Václav Kadrnka (Zpráva o záchraně mrtvého). Ceny České filmové kritiky se budou předávat v sobotu 6. února 2021 živě od 20.20 na ČT art.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...